Miluji tě, ale to ty víš

5. ledna 2015 v 13:14 | Eileen Glambert |  Jednorázové Adommy

Má druhá jednorázová povídka, tak jiná oproti té první. Na každého jednou padne melancholická nálada a ve chvíli, kdy venku padá sníh, je můj osud zpečetěn. Neslibuji happy end, protože tahle povídka nemá ani šťastný začátek, ale vše je to jen o úhlu pohledu. :) Přejí vám snad příjemné čtení u této kratší jednorázovky.
lady Eileen



Vše bylo krásné, pamatuješ? Ty jsi byl ten roztomilý blonďáček, který hrál nejdříve na bassu a pak na kytaru. Já byl ten, co zpívá. Oba jsme svou práci milovali, dělali jsme show pro fanoušky a bývali nejlepšími přáteli. Lhal bych sám sobě, kdybych nepřiznal, že jsem si rád představoval, jaké by to bylo, kdybys nebyl na holky. Miloval jsem své osobní představy, kde jsme byli spolu a šťastní. Jenže pak se něco změnilo. Změnil se nám život od základů a já za to nikdy nepřestanu být vděčný. Pamatuji si ten den, kdy jsi mě poprvé políbil jinak než na koncertech. Políbil jsi mě, protože jsi jen krátce předtím vyslovil ty dvě slůvka, která se mi do konce života zaryla do srdce. Miloval jsi mě a já miloval tebe. Bylo to tak dokonalé, nemyslíš? Och já vím, že ty o tom nepochybuješ a já bych taky neměl, protože jsi mi to tolikrát během našeho soužití dokázal. Dokazoval jsi mi lásku, tak jak to nikdy nikdo neudělal.

Jak já rád vzpomínám na ten den, kdy jsem tě čekal s romantickou večeří. Byl jsem nervózní, ruce se mi potily a já měl strach, ale ty jsi mi opět dokázal, že zcela zbytečný. Povečeřeli jsme spolu a já si pak dodal odvahy, klekl si před tebe na jedno koleno a požádal tě o tvou ruku. Pamatuji si, jak mé srdce bilo jako splašené, bál jsem se záporné odpovědi, ale ty sis ke mně klekl a zašeptal to tří písmenkové slovo. Stejné slovo, které jsi mi zopakoval o pár měsíců později. Byl jsem tak šťastný jak jen člověk může být - a dost možná i mnohem víc. Měl jsem všechno, co jsem si jen mohl přát. Kariéru, věrné přátelé a fanoušky, ale především jsem měl tebe. Pro tebe jsem bych ochoten se vzdát všeho, protože ty jsi byl ten, kdo mě nejvíce podporoval, kdo mě v těžkých chvílích držel nad vodou a dělal mé dny mnohem krásnějšími.

Vždy stačilo, abys přišel a usmál se. Pamatuji si tvůj úsměv, jakoby to bylo teprve před chvílí, co ses na mě naposledy usmál. Jestli bylo něco krásnějšího než tvůj úsměv, tak jsi to byl ty jako celek. Byl jsi dokonalý, byl jsi vyplněným snem mého života. Ty jsi byl má spása, má osobní značka drogy, která byla jen má. Byli jsme tak šťastní… pamatuješ?

Tak proč už tu sakra nejsi? Proč jsi odešel? Proč nám zůstaly akorát vzpomínky na tvé doteky, tvá slova… na tebe? Opět si našly cestu ven, opět slzy stékají po mých tvářích, ale nestydím se za ně, protože jsou to slzy pro tebe, pro naši společnou lásku, která nikdy z mého srdce nezmizí. Já tě budu milovat do konce mých dní, ale budeš milovat i ty mě? Omlouvám se, já vím, že jsi mě do konce svých dní miloval, ale miluješ mě stále? Nezapomněl jsi na mě? Nezapomněl jsi na Lily? Samozřejmě, že nezapomněl, ty toho nejsi schopný, protože jsi nás miloval víc než cokoliv jiného. Kvůli nám ses vzdal i hraní a já do dnešní chvíle nepochybuji, že to pro tebe byl jeden z nejtěžších kroků ve tvém životě. Ale udělal jsi to pro mě, pro nás dva. Pro dva zamilované pitomce, kteří toužili po rodině a taky ji získali.

Pamatuji si na ten den, když nám poprvé dali do náruče Lily. Malé roztomilé miminko, které nám mělo změnit život, naše dcera. Vzpomínám si, že nám dalo práci najít náhradní matku, ale i to jsme zvládli - ostatně jako všechno v našem společném životě a Lily byla zkrátka dokonalá - musím ti říct, že stále je a vždy bude. Byl bys na ni hrdý a možná ještě víc, kdybys věděl, že se učí hrát na kytaru… jako ty. Má talent po tobě, je ti tak moc podobná, lásko. Škoda, že tu nejsi s námi, abys to viděl na vlastní oči, protože z ní roste opravdu nadaná a krásná mladá dáma.

Ale ty tu nejsi a už nikdy tu nebudeš. Nikdy se na nás neusměješ, neobejmeš nás, nezahraješ nám na kytaru. Ach bože, tolik mi chybíš. Připadá mi, že den ode dne víc, ale jde to ještě? Šest let bez tebe, šest let bez tvé přítomnosti. Šest let jsem od tebe neslyšel ty dvě slůvka, která můj den udělala vždy krásnějším. Je to nespravedlivé, ty jsi tu měl ještě být. Měl jsi tu být s námi a radovat se ze života, ale kroky osudu nikdo nedokáže změnit, já vím.

Měl bys ale vědět, že nikdo na tebe nezapomněl, lásko. Všichni naši společní přátelé na tebe vzpomínají, stejně jako já. Byl jsi člověk, který žil pro sílu okamžiku. Byl jsi někdo, kdo se mnohým dostal do srdce a už nikdy z něj neodejdeš, protože jsi to byl ty. Tommy Joe Ratliff, můj Glitterbaby, má láska.

Setřu si slzy, vím, že bys mě za tohle nejspíš profackoval, ale jinak to nejde. Je to šest let, ale stále je to příliš čerstvé. Nikdy si totiž nepřestanu vyčítat, že jsem tě v ten osudný den nepolíbil víc, neřekl, jak moc tě miluji, ale já to nevěděl. Nevěděl jsem, že už se mi nevrátíš. Vždyť jsi jel jen do města na obyčejný nákup, na který si jezdíval často. Kdo mohl tušit, že ti do protisměru vjede opilý řidič? Proč ten hajzl přežil a ty už tu nejsi? Proč? Proč je život tak nespravedlivý? To kdybych věděl...

Nikdy nepřestanu doufat, že se po mé smrti zase setkáme, lásko, ale teď odejít nemůžu. Stále je tu naše Lily pro kterou tu musím být. Je nespravedlivé, že jsi s ní byl jen čtyři roky jejího života, protože ona je tvá věrná kopie v dívčím podání. Blonďaté vlásky a hnědé kukadla. Vůbec není podobná té, která ji porodila a já tak při každém pohledu na ni, vidím tebe. Oči jí stejně září a já ti za ni děkuji, protože ona je můj důvod, proč ještě žiji a dalším důvodem je, že bych tě nedokázal zklamat. Ty by sis to nepřál, abych odešel ze světa, i když by to znamenalo, že bych byl znovu s tebou, ale my se setkáme, slibuji… Jednou se setkáme a budeme zase spolu, protože věřím, že naše láska je věčná… Miluji tě, ale to ty víš.

Přiznávám, že psaní této jednohubky mě trochu dostalo. Ráno jsem zasedla k notebooku a zkrátka psala a vzniklo z toho právě tohle. Stále jsem v začátcích... ale co se týče této jednorázovky, jsem se sebou vcelku spokojená. A ano jde o úhel pohledu. Na jednu stranu je Adam nešťastný, ale má důvod žít a ten mu nikdo nevezme. Já budu tiše doufat, že se vám aspoň trochu povídka líbila a slibuji, že příště bude zase o něco veselejší. :) Krásný den vám přeji
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Undertaker Undertaker | Web | 5. ledna 2015 v 13:24 | Reagovat

Jeeeee... *-* tohle bylo nádherný! Nemohla jsem od toho odtrhnout oči... a to bych za chvíli měla pádit na autobus! O_O

2 Zuzu Zuzu | Web | 5. ledna 2015 v 13:30 | Reagovat

Je to krásný, tyhle nostalgie znám :')

3 Míša Botková Míša Botková | E-mail | 5. ledna 2015 v 18:26 | Reagovat

To je nádhera :-)  já ani nevím jak to mám napsat dokonce sem u toho i urnila několik slz což se mi stalo jen u filmu Hříšný tanec a Armagedon :-D ae tohle je bomba ;-)  :-) Díky za povídku :-)

4 TýTý TýTý | 5. ledna 2015 v 22:37 | Reagovat

Smutný, ale hezký :-) Chudáček Adam :-( Snad jim to příště vynahradíš :-P

5 Karin Karin | 3. března 2015 v 21:57 | Reagovat

Krásna povídka mám slzy v očích. :-|

6 cholet cholet | 27. dubna 2015 v 19:01 | Reagovat

Už sem to jednou četla a zase mě to dojalo,asi si půjdu pustit undernead :")

7 Katka Katka | E-mail | 5. května 2015 v 10:44 | Reagovat

Nádherná, smutná, dechberoucí. Líbí se mi to promlouvání s Tommym. Bulím u toho jak želva. :-(  ;-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2014 ~ 2018 ladyeileen.blog.cz ~ Zákak kopírování