Svatba mého nejlepšího přítele

3. května 2015 v 23:35 | Eileen |  Láska je láska

Byla jsem násilně přiražena ke zdi, nůž mi byl držen pod krkem a do ucha šeptány výhružky, které jsem musela vyplnit, jinak bych zemřela krutou a bolestivou smrtí... No a teď vážně, opravdu jsem zpátky a mám tolik nápadů a plánů, že by mi to mohlo chvíli vydržet. :) Mám tu pro vás tentokrát jednorázovku, která bude mít ovšem více částí a každá z nich bude mít jiný název. Dnes je to Svatba mého nejlepšího přítele a já doufám, že se vám bude aspoň trochu líbit. Jinak povídku věnuji jedné mé kamarádce, která mě přirazila ke zdi a držela nůž pod krkem... Takže tohle je pro tebe, máš, co jsi chtěla a vám ostatním přeji příjemné čtení. :)


V celém domě byla spousta lidí, všichni si povídali, smáli se a nemohli se dočkat toho okamžiku, kdy se stanou svědky té pohádkové svatby, která se měla odehrát již za pár desítek minut. Jen jeden člověk z těch všech nadšených lidí se procházel po domě, jakoby se žádná svatba neměla konat. Měl na sobě sice jeden z luxusnějších obleků, ale sako měl rozepnuté a kravatu zastrčenou nedbale v kapse. Nechtěl tu být a možná to svým postojem dával i dost najevo, ale copak tu mohl chybět? Copak mohl chybět na svatbě svého nejlepšího přítele? Správně… nemohl.

,,Tommy, Adam se po tobě shání," oznámila mu Ashley, která ho našla zrovna v kuchyni, kde si dopřával sklenku kvalitní whisky. Po tomto oznámení se na ni otočil a podíval se na ni. Byl opravdu tak naivní, když doufal, že bude mít na chvíli klid? Chtěl toho snad tolik? Vždyť toužil jen po chvilce samoty s tou skvělou whisky, pak by si odbyl svůj úkol a nenápadně by se vypařil lízat své rány domů, ale samozřejmě to byl on a tudíž nic nemohlo jít podle jeho plánu.

,,Pane bože, jak to vypadáš?" zeptala se najednou s náznakem zděšení a přešla k němu, aby mu pomohla s kravatou a zapnula sako, ale on se jí vytrhl. Nestál o to, aby ho kdokoliv nějak upravoval - přeci o něj tady nešlo, tak proč by měl dbát na to, jak vypadá? Jeho kamarádka ho probodla vyčítavým pohledem, na což on jen pokrčil rameny, dopil zlatavou tekutinu ve sklence a vydal se nahoru za Adamem. Nedokázal si pomoci a začal při cestě po schodech vzpomínat, vzpomínat na chvíle, které předcházely tomuto dni…

,,Tak co se děje?" zeptal se nakonec blonďák, když mezi nimi vládlo již několika minutové ticho, které začínalo být velmi tíživé. Tušil, že se něco děje, když mu jeho nejlepší přítel a možná i něco víc zavolal, aby přijel k němu domů. Neviděli se dlouhou dobu, přeci jen Adam měl turné s Queen v Evropě a on měl taky nějakou neodkladnou práci, ale i přesto věděl, že mu nevolá kvůli tomu, aby přátelsky poseděli nad kávou. Na to znal Adama až moc dobře, proto všeho nechal a teď seděl v jeho obývacím pokoji, jen pár desítek minut po jejich krátkém telefonátu.

,,Co by se mělo dít, Tommy Joe?" vrátil mu otázku, i když věděl, že tohle jeho kytarista nesnáší, ale nedokázal se na nic soustředit. Jeho myšlenky byly jen u jedné osoby a musel někomu svěřit své velké plány do budoucna. Přeci jen byl Tommy jeho nejlepší přítel a oni dva o sobě hodně věděli.

,,Adame," na chvíli se odmlčel, aby si urovnal myšlenky, ,,takže znovu, co se děje?" Dokonce se i přemohl a nevynadal mu za tu vrácenou otázku, jelikož viděl, jak je jmenovaný myšlenkami úplně někde jinde. Zpěvák se zhluboka nadechl a koukl se na blonďáka.

,,Jsi asi první, kdo to bude vědět oficiálně… Dal jsem se dohromady se Saulim. Vím, že to tenkrát bolelo, ale věřím, že teď to bude jiné, lepší." Přišlo mu nemístné, aby se v takové situaci začal smát, proto se kousl do rtu, aby nevydal ani hlásku. Přišlo mu to tak absurdní, tak moc padlé na hlavu, že to snad víc ani nebylo možné. Adam ho propaloval svým uhrančivým pohledem. Připadalo mu to jako hodně špatný vtip nebo noční můra, z které se nedokáže sám probudit.

,,A rozhodli jsme se, že se vezmeme," doplnil ještě svou informaci zpěvák. Tommy na něj vytřeštil oči, nevěděl, co na to říct. Cítil se tak… zvláštně. Jakoby něco v něm zemřelo, nechtěl tohle poslouchat, ale někdo se nejspíš rozhodl, že je to málo.

,,Víš, jsem tak moc šťastný, Tommy, a tuším, že teď už to bude napořád."

Zaručeně mohl ten den považovat za jeden z nejhorších dní jeho života. Bylo zajímavé, jak na to všechno reagoval, jak dobře se dokázal přetvařovat, zatímco v soukromí podléhal svým emocím a alkoholu. Popravdě na sebe mohl být pyšný, jelikož právě odehrával mistrovskou roli svého života. K mnoha věcem byl lhostejný, šly mimo něj, nezajímal se, ale jakmile se jednalo o Adama, šlo vše stranou a z něj se stával zcela jiný člověk. Člověk, kterého jakoby neznal. Byla to snad posedlost? Strach? Nebo něco jiného?

S povzdechem zavrtěl hlavou a vstoupil do pokoje, ve kterém byl Adam sám. Stál před velkým zrcadlem a sledoval v něm svůj odraz. Vypadal naprosto božsky. Luxusní oblek šitý na míru mu neskutečně slušel, jediné co dojem kazilo, byl nervózní výraz v jeho tváři. Pomalu k němu přešel a přátelsky ho objal.

,,Co ten výraz?" zeptal se s úsměvem na tváři, nemohl se před ním tvářit jakoby mu někdo rozbil všechny jeho milované kytary, musel být jeho oporou, protože ho znal příliš dobře. Adam se mohl klidně i díky stresu složit, a to on nemohl dovolit, až příliš pro něj znamenal.

,,Mám strach, Tommy," vydechl a otočil se, aby mu mohl vzít z kapsy kravatu a zcela automaticky mu ji začal vázat a on se nechal, nevytrhl se tak, jak před chvíli Ashley, i když měl v plánu, že si ji rozhodně nenechá uvázat. Vždy měl totiž pocit, jakoby ho ten kousek látky svazoval, bylo to něco bez čeho se mohl obejít, ale jakmile si to přál Adam, rozhodl se to přetrpět… aspoň chvíli.

,,Proč prosím tebe?" zeptal se tiše bez jediné známky emoce. Rozhodl se, že to tak bude lepší pro všechny. Nedávat už žádné emoce najevo, být za toho známého flegmatika, za starého Tommyho, který před pár lety začínal jako neznámý kytarista u Adama Lamberta. Ale všichni věděli, že už nic nikdy nebude jako dřív, všichni se změnili a Tommy Joe snad nejvíce. Možná ne vzhledově, ale uvnitř byl někdo jiný a tohle vědělo jen velmi málo lidí a jeho nejlepší přítel mezi ně bohužel nepatřil.

,,Já nevím, mám takový divný pocit, pomalu ani dýchat nemůžu… Něco se děje." Samozřejmě, že se dělo… To už blonďatý muž věděl dost dlouho, ale nakonec se s tím pokusil smířit, a to jen z důvodu toho, že chtěl aby jeho nejlepší přítel byl šťastný. Co víc si mohl přát?

,,Klid, babyboy, dopadne to dobře a večer odfrčíš na líbánky." Starší z dvojice si ani neuvědomil, že použil přezdívku, kterou ho již pár let neoslovil a tudíž nechápal příkaz, který přišel vzápětí.

,,Zopakuj to."

,,Co mám zopakovat?" Tommy nechápal, na jednu stranu se snažil vnímat a na tu druhou byl ztracený ve vlastních myšlenkách. Prožíval peklo na povrchu zemském a upřímně se těšil na chvíli, kdy bude moci utéct do svého bytu, kde využije své soukromé zásoby alkoholu.

,,Řekl jsi mi babyboy." Adam ho propaloval svým pohledem a čekal na reakci, která sice přišla, ale jen v podobě pokrčení ramen. Chtěl něco říct, ale v tu chvíli zazvonil zpěvákův telefon a Tommymu stačil jeden jediný pohled, aby spatřil fotku Sauliho a v tu chvíli začal tušit, že tohle nedopadne dobře. Kdyby jen věděl, jak moc blízko pravdě byl, možná by mu ten zvonící krám vzal a vyhodil ho z okna přímo do okrasného jezírka…

Hovor netrval příliš dlouho, oči Adama Lamberta se zaplnily slzami a jen chvilku poté mu vypadl telefon z ruky a zpěvák se odporoučel k zemi za ním… Sauli Koskinen volal jen z jednoho jediného důvodu, a to aby zničil jak jejich svatbu, tak i staronový vztah.


Začínám krutě já vím, ale vše má své důvody, které budou objasněný v dalších částech. :) Budu ráda za váš názor, jelikož tohle je po dlouhé době mnou něco napsané a hlavně dopsané. :)
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Extasy Extasy | Web | 3. května 2015 v 23:53 | Reagovat

Je to úžasně napsaný, napínavý. Hrozně se těším, jak to bude pokračovat dál, ač real Adommy moc nemusím.
A pokud jde o mě, tohle není vůbec krutý začátek, ba naopak :D

2 Phoenix Phoenix | 3. května 2015 v 23:53 | Reagovat

Hmm .. Vypadá to velice zajímavě.
Těším se na další pokračování.;)

3 Lucy Lucy | 4. května 2015 v 1:10 | Reagovat

Tak vidíš, že to jde! :-D  Teď už jenom další díl, a pak další povídka... A pak už budu mít po maturitě, takže ti možná opravdu přijedu vyhrožovat :-* //ne, Eileen opravdu nebyla v ohrožení života... pro tentokrát//

Jinak je to vážně super, i když vím další nástin událostí, těším se víc, než malej spratek na Vánoce ;-)

4 Ady Ady | 4. května 2015 v 6:03 | Reagovat

Wow tak to se mi velmi libilo fakt jj jen tak dal:_(((

5 Ady Ady | 4. května 2015 v 6:03 | Reagovat

:-:-))))

6 Katka Katka | E-mail | 4. května 2015 v 7:14 | Reagovat

No to vypadá velice slibně. Určitě pokračuj. Je to napínák. Telefon jde k zemi a Adam taky WOW !!!! Už se těším na další dílek :-D  :-D  :-D

7 Cholet Cholet | 4. května 2015 v 16:36 | Reagovat

Wow moc se mi to líbí :)

8 Karin Karin | 13. ledna 2016 v 22:29 | Reagovat

Jdu číst další díl. O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2014 ~ 2018 ladyeileen.blog.cz ~ Zákak kopírování