The show must go on

20. října 2015 v 23:44 | Eileen |  Jednorázové Adommy

Mezitím, co se píše čtvrtá kapitola VP, vám přináším menší jednorázovou povídku. Ze začátku možná mírně depresivní, ale to neznamená, že to tak i skončí, no ne? Přeji vám příjemné počtení a pro klid duše přidávám upozornění 18+.

Vaše Eileen

Tuto jednorázovou povídku bych chtěla věnovat osobě, která mě v posledních dnech, týdnech drží nad vodou a neskutečně moc mi pomáhá. Nebudu jmenovat, protože ona to moc dobře ví a jsem si jistá, že si tuhle povídku přečte. Tudíž ti neskutečně moc děkuji za naše rozhovory a za tvou neuvěřitelnou podporu, kterou mi dodáváš i ve tři hodiny ráno. Děkuji. :)




Byl tam mezi ostatními lidmi. Lidmi, kteří se přišli podívat na legendární skupinu Queen. Věděl, že mezi nimi budou i tací, kteří tam přišli jen kvůli zpěvákovi, jelikož mu byli plně oddáni. Ale on sám nevěděl. Tu skupinu miloval, ale Adama miloval mnohem víc. Chyběl mu. Chyběl mu jeho nejlepší přítel, chyběla mu jeho přítomnost. Chybělo mu vše, co bylo spojené s ním… Ale nemohl si to přiznat - možná ani nechtěl. Přineslo by mu to mnohem víc bolesti, než momentálně přináší.

Žil pro něj od samotného začátku a dlužil mu tolik. Pamatoval si ten den, jakoby se to stalo včera a přitom to bylo téměř šest let, kdy přišel na konkurz kytaristy pro Adama Lamberta. 18. října roku 2009. Den, kdy slavil své osmadvacáté narozeniny a on ho strávil tím, že se učil na basskytaru, aby následný den mohl přijít znovu na konkurz. Nikdy toho nelitoval a byl si jist, že ani nebude.

Zažil s ním neuvěřitelná léta. Od začátku jejich spolupráce až do konce. Nepamatoval si jedinou chvíli, kdy by se pohádali. A kdyby přeci jen nějaká existovala, bylo to jen kvůli nějaké malichernosti a na takové hádky se zapomíná. Vždy mu chtěl vyjít vstříc, vždy chtěl být pro něj tím nejlepším a zpěvák si toho byl vědom. Oceňoval tu dřinu, kterou pro něj Tommy odvedl během první a druhé éry… Jenže i pohádka jednou skončí a pro blonďáčka už ta jeho skončila. Měl pocit, jakoby jeho život skončil. Jakoby už neměl žádný smysl. Veškerý smysl pro něj totiž vyprchal ve chvíli, kdy se dozvěděl, že jeho práce pro Adama končí…

To si aspoň celou dobu nalhával. Vsugeroval si tu myšlenku, že to všechno bylo zaviněné ukončením pracovního poměru, ale… Ve skrytu duše věděl pravou příčinu jeho zničené existence. Uvědomil si to již dávno, že tajemství jeho života nebylo ve hraní, ale v samotném Adamovi. Jeho chování, gesta, hlas… To všechno Tommyho dostávalo na pokraj šílenství. Věděl to až moc dobře… Miloval ho víc, než se hodilo, a to ho ničilo. Byl člověk, který mohl působit jako někdo, komu bylo všechno jedno - jenže to byla jen přetvářka. Něco jako láska pro něj mělo neuvěřitelnou hodnotu. Nic si nepřál tolik jako to, aby strávil svůj život s osobou, kterou by miloval celou svou existencí. A když už pochopil - věděl, že se mu sen nesplní, protože… Copak by mu mohl někdo tak dokonalý jako je Adam Lambert tu zasranou lásku opětovat? Zrovna mu?

Z jeho úst unikl tichý povzdech, když uslyšel známé tóny The show must go on. Chtělo se mu křičet a brečet zároveň. Nenáviděl tu písničku stejně tak, jako ji miloval. A v podání jeho tajné lásky… Nedokázal to unést. Bylo to na něj příliš, a proto se rozhodl odejít. Odejít a už nikdy na žádný koncert nepřijít. Protože každý koncert, který navštívil, mu přisypával sůl do jeho rozbitého srdce…

***

Seděl v blízkém clubu a vypil právě svého třetího panáka. Netoužil po tom, aby se opil do němoty. Spíše chtěl jen zapomenout na jeho menší nervový kolaps před tím, než se dostal do tohoto baru. Jeho hlavou létalo tolik myšlenek, že je nedokázal ani nikam zařadit. Chtěl jen jediné… Chtěl mít konečně od všeho svatý klid a žít dál, jako to dělal do této chvíle. Předstírat, že se nic neděje. Být tím nejlepším synem pro svou mámu. Jenže to bylo těžší, než se zdálo a mu docházely veškeré síly, které měl.
Chtěl si poručit čtvrtého panáka, když mu zavibroval telefon. Vytáhl ho a podíval se, kdo mu vlastně píše s rozhodnutím, že kdyby to byla jeho máma, tak bude pro dnešní večer zlobivý syn a nasadí největší stupeň ignoranství… Jenže - jak hned zjistil - možná by byla jeho máma menší zlo.

,Byl jsi dnes na koncertě? Adam.'

Kurva! To jediné mu prolétlo hlavou. Jak se sakra mohl dozvědět, že tam byl? Vždyť na koncertě bylo tolik lidí… Několik tisíc a Adam se i přesto dozvěděl o jeho přítomnosti. Ale jak? No jistě… Určitě ho poznal někdo z lidí a pak to dal na síť. Ono to nebylo tak těžké, jak se zprvu mohlo zdát, a proto se rozhodl jít s pravdou ven…

,Ano byl. Bylo to úžasné. Tommy.' Dal už jen odeslat a čekal, jestli přijde nějaká odpověď, která přišla vzápětí: ,Chci tě vidět. Kde jsi?'

Tommy se zhluboka nadechl a vydechl. Na kuráž musel do sebe kopnout čtvrtého panáka, aby se odvážil mu napsat název clubu, ve kterém se nacházel. Stejně pochyboval, že by se zde mohl objevit. Musel být unavený a bez energie. Tudíž se uvolnil, nic mu nehrozilo… Kdyby jen věděl, jak moc se mýlil…

,,Pane, máte jít do zadního boxu v zadním salónku," oznámil mu barman. Blonďáčka to překvapilo, ale pak mu to následně došlo. Zadní salónek, neprozrazení jména… Sakra. Tommy si stiskl kořen nosu, následně přikývl a vydal se na zmiňované místo. Cítil, jak se mu začaly potit dlaně, tlukot srdce byl rychlejší… Měl pocit, že se něco důležitého stane, ale neměl jediné ponětí, co by to tak mohlo být.

,,Tommy Joe!" ozval se tolik známý hlas, jakmile vešel dovnitř. Nestačil ani zareagovat a známé paže - i když mnohem silnější - už ho svíraly ve své náruči. Jmenovaný neodolal a obtočil své ruce kolem jeho pasu, vdechl jeho vůni a musel se usmát. Cítil se po hodně dlouhé době v bezpečí. Bohužel ten pocit netrval dlouho, jelikož ho Adam velmi brzy propustil.

,,Jak se máš, Tommy? Povídej, tak dlouho jsme se neviděli." Zpěvák překypoval energií. Posadil se ladně do boxu. Na stolku stála láhev pití a skleničky - led samozřejmě nesměl chybět. Blonďáček v duchu zaklel a zaplul na místo vedle objektu svých zájmů. Mohlo mu dojít, že se bude vyptávat a něco si cestou připravit. Takhle byl nahraný…

,,Ale jo… Vcelku fajn, nic zajímavého," odmlčel se na malý moment, ,,raději povídej, co nového u tebe. Vypadáš šťastně." Uchechtl se a položil si ruce do klína, aby nebylo vidět, jak moc nervózní v jeho přítomnosti vlastně je.

,,Všechno je úžasné. Spolupráce s Queen, moje nová deska… Vše v naprostém pořádku." Tommy to poznal. Poznal, že Adama něco trápí. Mohl mu to vidět na očích a nejen na nich.

,,Dobře, Babyboy, a teď mi řekni něco, co nevyčtu z internetu, protože vše v pořádku není," zareagoval na jeho odpověď a ani si neuvědomil, jak dokázal nevědomky vypustit tu starou přezdívku.
,,Tommy Joe... " vydechl a místo toho, aby pokračoval, otevřel láhev a nalil jim. Tommy se okamžitě ujal svého panáka, přiťukl si s ním a upil. To Adam do sebe panáka kopl, jakoby to byl doušek vody. Blonďáček mlčel, čekal, až si jeho společník urovná myšlenky a řekne mu, co se ve skutečnosti děje…

***

,,A pamatuješ na své narozeniny v Aucklandu na Novém Zélandu?" zeptal se ho Adam, když už měl trochu popito - stejně jako blonďáček. Tommy neměl jediné tušení, jak se dostali ke vzpomínání na staré dobré časy, ale nestěžoval si.

,,Myslíš, že bych zapomněl na to, jak jsi mi zazpíval Enter Sandman? Navíc, když nepočítám Amsterdam, tak to byl nejlepší polibek od tebe," uchechtl se a zpěvák ho obdařil velice zvláštním pohledem.

,,Nejraději bych tě políbil tak, aby ten polibek byl lepší, než ty dva dohromady." Kytarista se na něj podíval, lehce si špičkou jazyka navlhčil rty a pak pronesl větu, kterou by zcela jistě za střízliva neřekl...

,,A co ti v tom brání?" Zpěvák se k němu přisunul a přitiskl své rty na ty jeho. Kolem nich vybuchl pomyslný ohňostroj pocitů a především touhy. Ze začátku jemný polibek, který připomínal pohlazení motýlích křídel, se velmi brzo proměnil v souboj o nadvládu…

***

Ani jeden z dvojice neřešil, jak se dostali do hotelu, ve kterém byl Adam Lambert ubytovaný. A už vůbec ani jeden neřešil to, jak se dostali do zpěvákova pokoje. Oba měli sice něco popito, ale nebyli tolik opilí, aby to mohli svést na alkoholové opojení. Poháněla je touha po tom druhém a nebyla to jen ona. Adam zasténal do úst blonďáčkovi, když ho přes látku kalhot stiskl v rozkroku. Myslel si koutkem své mysli, že to bude on, kdo bude plně vést, ale očividně se mýlil, když ho jeho nastávající milenec dotlačil k posteli, na kterou ho donutil posadit. Adam se nedal a Tommyho si stáhl k sobě.

Oblečení létalo všude kolem nich, ale popravdě to ani jednoho nezajímalo. Když už oba byli plně nazí, Tommy lehce znervózněl… Přeci jen to dělal s chlapem poprvé a měl mírný strach. Jeho sebejistota byla nenávratně pryč. Naštěstí to jeho společník vycítil a znovu ho políbil…

Přesunul se k jeho oušku, do kterého mu následně zašeptal: ,,Neboj se, postarám se o to, aby ses cítil úžasně." A Tommy mu musel dát za pravdu. Adam byl snad všude. Jeho ruce ho hladily tam, kam dosáhly, rty putoval po jeho těle až k jeho rozkroku, kde ho bez váhání vsál do úst. Reakci očekával, proto ho nepřekvapilo, když se tělo pod ním prohnulo v zádech. Adam se mírně ušklíbl a pokračoval ve své činnosti - rozhodnutý, že Tommyho prozatím neudělá, na to byl ještě čas.

,,Adame, kurva, dělej něco," dostal ze sebe a oslovený se rozhodl mu splnit jeho přání. Natáhl se k nočnímu stolku a z jeho šuplíku vytáhl kondom a lubrikant. Už mu nic nebránilo v tom, aby si ho pořádně připravil na svůj vpád. Nejdříve jedním, dvěma a nakonec třemi prsty si ho připravil...

,,Miluji tě, Tommy," zašeptal ve chvíli, kdy se na něj opatrně položil a začal pomalu pronikat do jeho těla. Cítil, jak se svaly kolem něj stáhly. Cítil jak Tommy zaryl nehty do jeho zad, ale na nic nespěchal. Postupoval pomalu, dával mu tolik času, kolik jen blonďáček potřeboval.

,,Taky tě miluji, ale už se sakra pohni," vydechl Tommy a podíval se mu do očí. V tu chvíli zpěvák začal přirážet. Nejdříve lehce a pomalu, později se již nedokázal držet zpátky a tělu pod ním to očividně nevadilo, když mu při každém přírazu vycházel dřív…

Tommy - za pomocí Adamovi dlaně - se tu noc udělal jako první, Adam ho jen o pár chvil a necelý tucet přírazů později následoval na vrchol blaha…

***

Když se Adam ráno probudil, myslel si, že to všechno byl jen sen, ale tělo natisknuté na tom jeho, ho přesvědčilo o pravém opaku. Musel se lehce usmát, když spatřil rozcuchané blonďaté prameny a jen o pár chvilek později i hnědé oči, které ho opatrně sledovaly.

,,Dobré ráno, Tommy Joe," pozdravil ho s úsměvem a přitáhl si ho ještě blíž k sobě.

,,Dobré, Adame," zamručel spokojeně blonďáček a přitáhl se k němu tak, aby ho mohl políbit a zašeptat ty dvě kouzelná slůvka - tentokrát bez příkazů a bez klení. Dvě kouzelná slůvka, které následně uslyšel z úst zpěváka…

Show musela pokračovat. Jenže ještě před pár hodinami byl Tommy smířený s tím, že bude pokračovat bez lásky jeho života. Teď? Teď Show bude pokračovat tou správnou cestou… Po boku Adama Lamberta…


Abyste mě pochopili... Povídka získala tento název vlastně z jednoho jediného důvodu. The show must go on jsem poslouchala ve chvíli, kdy jsem začala psát první část této jednorázovky - tím myslím tu mírně depresivní část plnou sebelítosti. Původně také měla mít tato jednorázovka maximálně stranu a půl - nakonec má necelé čtyři strany, jelikož jsem se rozhodla, že to takhle možná bude lepší, než otevřený konec. :) Doufám, že se vám tato jednohubka líbila a vy mi vyjádříte svůj názor dole v komentářích...

S velkým díky vaše Eileen
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Katy Katy | E-mail | 21. října 2015 v 10:03 | Reagovat

Nádhera. Kéž by to tak byla i doopravdy. :-)  :-)  :-) Moc hezká jednorázovka :-)  :-)  :-)

2 Ellie Ellie | 21. října 2015 v 11:49 | Reagovat

Souhlasím s Katy, vážně moc pěkné :-)

3 cholet cholet | 21. října 2015 v 14:07 | Reagovat

Tak ta se ti povedla je krásná :)
Ten úryvek co si mi poslala byl psycho ale tohle se ti povedlo :3

4 Janimi Janimi | 21. října 2015 v 18:30 | Reagovat

Krásne !!!! :D

5 Karin Karin | 13. ledna 2016 v 21:43 | Reagovat

Moc hezký píšeš.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2014 ~ 2018 ladyeileen.blog.cz ~ Zákak kopírování