Hello - Tommy Joe

9. prosince 2015 v 21:55 | Eileen |  Jednorázové Adommy

Vaše reakce na jednohubku Hello mě tak trošku nakoply a já pro vás napsala i druhou část, i když... Není to tak úplně pokračování, jelikož se jedná o pohled Tommyho, ale s jednou menší změnou - tentokrát z konce vyplívá, jak to vlastně celé dopadlo. Je to takové menší poděkování vám, mým věrným čtenářům... Moc vám děkuji...
Vaše Eileen



Pozn.: Části psané kurzívou jsou okopírované z ,,první" části

Sedím v křesle a poslouchám… Poslouchám tvé zprávy na mém záznamníku. Slyším, jak prosíš o odpuštění… Jak lituješ… Ale nedokážu to. Nedokážu odpovědět, nedokážu s tebou mluvit. Ne po tom všem. Bojím se. Bojím se, že mi opět ublížíš, aniž bys nad tím přemýšlel. Už jednou jsi mi zlomil srdce a já mám strach, že bys to dokázal znovu…

,,Copak už jsi zapomněl? Tak zapomněl jsi jako já na všechno to krásné?" Ptáš se a já cítím ledovou pěst, která svírá mé srdce. Samozřejmě že nezapomněl… Ty vzpomínky jsou jediné, které mě stále drží při životě. Zasekl jsem se v minulosti. V minulosti, která byla tak nádherná, bezchybná… Dokud nepřišel on a společně jste nezničili vše, co jsme budovali.

Uvědomil sis vůbec, jak moc to tehdy bolelo? Údajně čas rány zahojí, ale u mě to takhle nefungovalo a ani nefunguje. Stále to bolí. Stále bolí to pomyšlení, že jsme mohli být spolu a šťastní. Mohli jsme toho tolik zažít… A víš, co bolí úplně nejvíc? To pomyšlení, že na tom všem mám i já svou vinu. Možná by to totiž bylo jiné, kdybych se nebál prozrazení a nechtěl mít tajný vztah. Možná bys nehledal někoho, kdo by tohle všechno po tobě nechtěl. A to jedno velké možná tíží mé srdce…

,,Chci ti jen říct… Omlouvám se, zlato. Omlouvám se za všechnu tu bolest, kterou jsem ti způsobil. Omlouvám se za zlomené srdce, které způsobila má naivita. Naivita v něco, co nikdy neexistovalo. Ne s ním. Vždy jsi to byl ty a nikdo jiný… Tak proč jsem to udělal?"

Omlouváš se? Omlouváš se za bolest, kterou jsi mi způsobil, aniž bys věděl, jak moc velká ta bolest je? Omlouváš se za zlomené srdce, které se nedokáže vyléčit? Opravdu si myslíš, že ty dvě slova dokáží napravit vše, co jsi mi udělal? Nebuď naivní… Prosím. Víš moc dobře, že tohle nejsi ty. Protože ty když jsi naivní, děláš chyby, vím to. I tehdy jsem to pochopil. Pochopil jsem to ve chvíli, kdy jsi odešel s ním…

Tak se prosím neomlouvej a nemuč se. I přes všechno to trápení nechci, abys trpěl ty, protože… Protože tě stále miluji a bojím se, že budu až do konce svého života. Nejraději bych ti odpověděl na tvůj telefonát, ale ten strach mi to nedovoluje. Je silnější než srdce, které křičí po tvé přítomnosti...

Mluvíš o měsíci zářícím vysoko na obloze a já si všímám. Je to magická noc. Noc, z které mám zvláštní pocit. Pocit, jakoby se mělo něco stát. Cítíš to taky? Cítíš ten pocit, když se mi omlouváš? Kdy slibuješ, že už bys mi nikdy neublížil? Nebo je to jen něco uvnitř mě? Kdybych jen věděl… Tak proč se nezeptám? Proč nepřejdu k telefonu a nezvednu ho? Proč nesesbírám svou odvahu a neodpovím na tvé volání? Copak jsem se stal takovým zbabělcem? Nebo jen opět vyhrává ten mocný strach? Netuším…

,,Chci slyšet tvůj hlas, chci cítit tvé rty na těch svých. Chci s tebou přetvořit naše dávné sny v naší životní realitu… Proč? Protože mi chybíš."

Kdybys jen věděl, jak moc toužím po tom samém. Přál bych si být opět v tvé náruči, opětovat ti tvé jemné polibky plné lásky. Poslouchat uklidňující hlas, že vše bude dobré… Po ničem jiném mé srdce netouží. Celý ten čas ve mně hoří malý plamínek naděje. Naděje, která našeptává, že jednou by mohlo být vše dobré… Tak proč to nezkusím, když mám příležitost? Proč neudělám těch pár kroků? Tak proč sakra? Chci být s tebou, chci vše napravit. Nechci žít bez tebe, protože ty jsi můj život. Nebo spíše jediný důvod žití, který mám… A já… Začínám ti věřit, začínám ti věřit všechny ta slova, která říkáš. Proč by ses jinak tak snažil a neustále mi zkoušel volat, kdybys to nemyslel vážně? Jiná odpověď neexistuje… Já to vím. Nebo spíše tomu věřím.

,,Přísahám ti, že to zkouším naposledy. Naposledy volám s tvým záznamníkem, protože jsem nejspíš pochopil. Pochopil jsem, že už není pro mě místo ve tvém životě. Ublížil jsem ti a to se neodpouští… Ale pochop jednu věc. Mrzí mě to a omlouvám se. Člověk vždy pochopí, co měl, až ve chvíli, kdy to nenávratně ztratí a já… A já jsem pochopil. Trpěl jsi kvůli mé blbosti, za kterou se budu až do posledního výdechu nenávidět a nikdy… Nikdy tě nepřestanu milovat...Miluji tě, Tommy Joe… A tímto ti dávám své sbohem…"

Jsou to ony slova, která mě donutí. Čtyři slova, která mě donutí se zvednout: Miluji tě, Tommy Joe. Slova, která i přes ten telefon jsou prosycená upřímností a pravdou. Nedokážu už nadále odolávat. Protože to je naposledy, co voláš a já už si to nemůžu dovolit. Nemůžu si dovolit promarnit svou poslední šanci, naši šanci. Říká se, že chybovat je lidské a odpouštět božské… A já ti odpouštím, protože tě miluji…

,,Adame," vydechnu tvé jméno do telefonu a naše cesty osudu se opět proplétají do té jedné jediné…


Jsou to vaše komentáře, které mě donutily napsat tuhle verzi. Jak mocné kouzlo má těch pár slov... Nemýlím se? Moc vám všem děkuji... Když jsem před téměř rokem začínala, nedokázala jsem si představit, že by se vám moje tvorba mohla líbit a opravdu je pro mě každá vaše reakce jako hnací motor, který žene dopředu. Doufám, že se vám tahle verze líbila aspoň trošku jako ta z pohledu Adama a já se těším na vaše reakce a taky na vás u dalších mých povídek.

S láskou Eileen
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 cholet cholet | 9. prosince 2015 v 22:31 | Reagovat

Jiný konec neexistuje😰😍

2 Ellie Ellie | 9. prosince 2015 v 23:03 | Reagovat

Jsem ráda, že tě naše komentáře tak nabíjejí. S každým novým dílem se zlepšuješ. :-)

3 ADy ADy | 10. prosince 2015 v 11:00 | Reagovat

Užasné tvé povídky jsou jak uklidnujicí lék na duši.Opravdu klobouk dolů:-))

4 Karin Karin | 13. ledna 2016 v 22:15 | Reagovat

Jsem moc ráda že jsi to napsala i z pohledu Tomyho. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2014 ~ 2018 ladyeileen.blog.cz ~ Zákak kopírování