Plavba snů - Prolog

13. října 2016 v 19:19 | Eileen |  Plavba snů

Jedna rodina, jeden osamocený mládenec, jeden velký luxusní parník, který má až přespříliš společného s Titanicem, a to je teprve začátek... Začátek nové kapitolové povídky s názvem: Plavba snů. Jde zase jednou o povídku, kdy Adam není profesionální zpěvák a Tommy není profesionálním kytaristou... :) Doufám, že se vám již prolog bude líbit a na konci se dozvíte mnohem víc...

Příjemné čtení vám přeji...
Vaše Eileen

Nejen prolog ale i celou povídku bych chtěla věnovat Ady Lambert, která mi dodala odvahu do psaní a poskytla potřebnou podporu. :)



Prolog

Slunce se schovávalo za šedivé mraky a nemělo šanci ozářit přístav na jihu Anglie v městu Southampton, kde to čas od času pořádně žilo a jinak tomu nebylo ani to osudné dubnové dopoledne.

Dalo by se říct, že přístav byl plný zvědavců i cestujících. Všichni si povídali a nedokázali skrýt vzrušení z nadcházející události, která se bezpochyby opět zapíše do dějin. Ale přeci jen v jedné postranní uličce bylo prázdno. Nacházeli se tam jen dvě osoby. Jeden muž a mládenec.

,,Dlužíš mi to," promluvil blonďatý mládenec v otrhaných černých džínách a kárované košili. Vypadal unaveně, ale i přesto v jeho očích svítila naděje. Tolik toužil po návratu domů a nechtěl si připustil, že by mohl zůstat v Anglii.

,,Když ti ten lístek dám, slibuješ, že už tě v životě neuvidíme?" zeptal se muž, který měl značně popito. Blonďák netušil, proč to tak natahuje. Proč ho tak mučí… Nechtěl toho moc, i když… Chtěl plout na nejluxusnější lodi současnosti, ale to jen z toho důvodu, že jiná možnost neexistovala. Ne pro něj. Jeho matka ho zavrhla a jeho otčím jakbysmet. Nikdy nepochopil, proč se museli přestěhovat do Anglie. Nikdy nepochopil, proč si jeho matka vzala toho největšího grázla pod sluncem. No. Možná to ani pochopit nechtěl. A teď, po všech těch letech teroru, mu jeho otčím naznačil, že v kartách vyhrál lístek do třetí třídy na nejluxusnější loď současnosti - Lúthien.

Hned mu bylo jasné, co tím chtěl říct. Netoužil po ničem jiném, než se ho zbavit. Podle něj byl blonďák jen spodina společnosti. Někdo, kdo si nezasloužil život na úrovni, a proto se rozhodl ho vykopnout. Nic lepšího ho totiž nenapadlo a v podstatě ho to nebude stát ani žádné prachy.

,,Slibuji," koukl mu už mírně zoufale do očí a starší se ušklíbl. Líbila se mu ta viditelná nadvláda, kterou nad nevlastním synem měl, ale mnohem víc se mu líbila představa života bez něj.

,,Máš co dělat, odplouvá za 10 minut," ušklíbl se, když mu předal lístek. Blonďák jen poděkoval a vyběhl. Neměl v podstatě nic… Zůstal sám, v tašce minimum peněz z brigád, milovanou kytaru, pár kousků oblečení a to bylo tak všechno. Ale vracel se domů do Ameriky, a to pro něj bylo nejdůležitější…

***

V přístavu, jen pár metrů od červeného koberce, zastavila limuzína. Limuzína, z které vystoupili čtyři lidé - tři muži a jedna žena. Již na první pohled bylo zřejmé, že se jedná o cestující první třídy. Aby taky ne, když se jednalo o velmi váženou rodinu Lambertových.

Hlava rodiny - Eber Lambert - byl velmi mocný muž ve světě obchodu a financí a NE pro něj nebylo odpovědí. Jeho žena Leila Lambertová byla uznávanou interiérovou architektkou a právě ona měla velkou zásluhu na interiéru parníku, a i když svou práci dělala jen pro zábavu, Lúthien byla jejím vrcholným dílem. Manželé měli dva syny - prvorozeného Adama a mladšího Neila. Na první dojem mohla rodina působit snobsky, ale v soukromí se chovali jako každá jiná rodina…

***
Nikdo v tu chvíli ještě nemohl tušit, jak jim jedna platba změní život k nepoznání. Otázkou je, jestli k lepšímu nebo horšímu… A nastoupili by vůbec na loď, kdyby jen tušili, co všechno se mezi Anglií a Amerikou odehraje?

***

Máme za sebou prolog... Menší úvod do děje mé nové povídky na pokračování. Jsem velká milovnice Titanicu, nejen filmu ale i toho skutečného Titanicu... Čímž vznikají otázky, které zůstanou prozatím nezodpovězeny... Jako třeba ta, jestli Lúthien čeká stejný osud...

Název parníku Lúthien... Ti, kteří znají díla Tolkiena už ví, ti, kteří ne, tak se jedná o jméno postavy Silmarilionu a přišlo mi to jako krásná symbolika do mé povídky. Každopádně půjde o lásku a Lúthien ji cítila tak moc, že jsem si jméno vypůjčila...

Povídka bude vycházet jednou týdně, a to ve čtvrtek. Dávám pevný den, čas po mně nechtějte, ale někdy k večeru tu určitě nový díl bude. :)

A to už je myslím ode mě všechno. Budu ráda za vaše reakce, jestli mám pokračovat a klidně se i ptejte a já vám na to, na co budu chtít, odpovím... :)

s láskou vaše Eileen
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Katka Katka | E-mail | 13. října 2016 v 19:25 | Reagovat

Super že zas píšeš. Pěkný začátek. :-D   Jak to bude s válkou právníků. Budeš pokračovat :-(

2 Ellie Ellie | 13. října 2016 v 19:32 | Reagovat

Na tuhle povídku se moc těším :-)

3 Ady Ady | 13. října 2016 v 19:45 | Reagovat

Předem pro tebe já tady byla akorát pro tebe v tom smyslu abych tě podpořila.Jelikož to přátele dělají:)
A tedka k poviidce jak jsem říkala prolog je úžasný a parádní už prvních pár řádku stalo za to:)Proto ti držím palečky při psaní dálších částí.
Ps:A pamatuj sem tu pro tebe :-)  ;-)  :-D

4 Karin Karin | 13. října 2016 v 20:32 | Reagovat

Vypadá to dobře už se těším na čtvrtek. :-)  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2014 ~ 2018 ladyeileen.blog.cz ~ Zákak kopírování