Plavba snů - Kapitola třetí

3. listopadu 2016 v 12:19 | Eileen |  Plavba snů

Máme tu čtvrtek a se čtvrtkem je tu i další kapitola Plavby snů. Dnes se podíváme do života našeho blonďáčka a také se prolomí první ledy. :) Přeji příjemné čtení

Vaše Eileen



Kapitola třetí

Cestující první i druhé třídy se bavili ve velkém společenském sále, kde právě probíhal zahajovací ples. Adam se vcelku nudil, a proto se rozhodl omluvit a šel se projít po palubě první třídy. Na nebi zářily hvězdy a on se kochal tím pohled, který se mu naskytl. Navíc mu jako malý bonus, bylo dopřáno soukromí, jelikož se na palubě nikdo nenacházel.

Došel až k zábradlí dělící schodiště na palubu třetí třídy, když si všiml postavy opírající o zábradlí. Nejdříve to chtěl nechat být, ale když onoho neznámého ozářil svit světýlek, všiml si povědomých blonďatých vlasů a drobounké postavy. Nevěděl, co to dělá, ale přelezl dvířka a vydal se k onomu mladíkovi, kterým byl okouzlen již od chvíle, kdy ho spatřil poprvé. Ano, byl gay a vůbec se za to nestyděl. Všichni to věděli a respektovali ho. Žili přeci jen v 21. století.

,,Chceš skočit?" zeptal se ho. Stál jen kousek za ním. Musel se ho zeptat, aby upoutal na sebe pozornost. Chtěl toho kluka z třetí třídy poznat, a když se na něj otočil, zůstal uvězněn v zajetí hnědých očí, které na něj koukaly.

,,Samozřejmě že ne." Všiml si zaváhání, které předcházelo jeho odpovědi, ale rozhodl se to neřešit. Doufal jen, že onen blonďáček nechtěl vyvádět žádné blbosti, protože mu přišlo, jakoby to byla jeho spřízněná duše. Byl ním tak okouzlen… Blonďaté vlasy, hnědé oči ohraničeny černými linkami a husté řasy. Působil drobně a Adam měl potřebu ho ochránit.

,,Adam Lambert," představil se a natáhl svou ruku. V jeho očích byl vidět strach z odmítnutí, ale blonďáček jeho ruku přijal a Adamovi přejel mráz po zádech. Ten dotek byl tak jemný, jako kdyby ho pohladily motýlí křídla.

,,Tommy. Tommy Joe Ratliff." Adam se na něj usmál a navrhl mu s mírnou obavou procházku, a když dostal kladné přikývnutí… Spadl mu kámen ze srdce.

***

Procházeli se a povídali si o obyčejných věcech, ale Adam toužil ho poznat mnohem víc. Byl ním uchvácen a okouzlen. Cítil se, jakoby ho lapil do svých sítí a nechtěl pustil. Přitom blonďáček byl ztělesnění nevinnosti.

,,Řekni mi o sobě víc," pobídl ho Adam. Doufajíc, že to zabere, ale to by bylo příliš jednoduché.

,,Vždyť se neznáme ani dvě hodiny," připomněl mu Tommy nejistě.

,,Já vím, ale u mě to bude v bezpečí a chci tě poznat, prosím." Adam na něj udělal jeden ze svých pohledů, který vždy zabíral a ani blonďáček nedokázal odolat.

,,Co bys chtěl vědět?" zeptal se rezignovaně, ale uvnitř sebe tušil, že mu věřit může. Navíc už tolik měsíců toužil po tom, aby se mohl vyzpovídat.

,,Všechno," odpověděl mu s úsměvem a posadili se na lavičku, která již byla součástí první třídy. Ale ničemu to nevadilo - přeci jen Tommy byl v přítomnosti Adama…

,,Dobře… Ale nepřerušuj mě ano?" koukl na něj a odpovědí mu bylo souhlasné přikývnutí.

,,Tak tedy… Narodil jsem se v Burbanku v Kalifornii 18. října, tento rok mi bude devatenáct. Mám starší sestru Lisu a do mých patnácti jsme žili pohádkový život. Moje máma Dia a táta Ron byli dokonalí rodiče a opravdu jsme se sestrou měli nádherné dětství. Máma s námi byla doma, vlastně taková žena v domácnosti a táta byl podnikatel. Vlastnil pár restaurací, hotel a také nemovitostí, které pronajímal. Kdyby se nic nepokazilo. možná bych tu byl se svou rodinou a nejspíš i v první třídě. Když mi bylo čtrnáct, táta onemocněl rakovinou," odmlčel se a zahleděl se před sebe na oceán. Cítil, jak se mu v očích hromadí slzy, rychle zamrkal a zhluboka se nadechl, aby mohl pokračovat.

,,Bojoval do posledního výdechu a paradoxně to byl nejlepší rok v mém životě. Táta v podstatě přestal jezdit do práce, věřil svému týmu, a když mu nebylo zle, věnoval se nám a jezdil s námi na výlety. Ale svůj boj prohrával. Doktoři mu dávali půl roku, ale díky jeho odhodlání tu byl přes rok." Už nedokázal zadržovat slzy, příliš to bolelo, a když se kolem něj obtočily paže, vděčně vydechl. Dodávaly mu odvahu k tomu, aby mluvil dál.

,,Když táta zemřel, všechno se změnilo. Moje máma upadla do depresí a vykašlala se na nás. Sestra utíkala z domu a já ve svých patnácti zůstal v podstatě sám a taky to tak dopadávalo. Pil jsem a hodně kouřil. Nebylo to hezké období. Máma se rozhodla prodat i náš dům a po půl roce si našla Jamese. Hnusné, odporné, tlusté hovado. James šel po penězích. Ne že by jich měl málo, ale chtěl víc. Sestra se odstěhovala do Austrálie, jelikož už byla dospělá, dostala dědictví po tátovi a s naší matkou, která se tak moc změnila, nechtěla mít nic společného. Já musel s ní a s James do Anglie. Matka všechno prodala a vzala i mé dědictví, jelikož podle ní si ho nezasloužím a ona spravovala můj majetek, takže jsem měl smůlu a opravdu musel zůstat s nimi." Tommy vydechl, věděl, že to nejhorší teprve přijde…

,,Víš… Jsem gay, všichni to tušili už od chvíle, kdy jsem byl malý. Choval jsem se jinak, byl jsem víc citlivý a oni to chápali. Jenže po tátově smrti… Máma se stala zlou mrchou, nepoznával jsem ji a s příchodem Jamese se to ještě zhoršilo. James nesnáší lidi jako jsem já, opovrhuje nimi, a kdyby mohl tak je vyhubí. Mlátil mě a týral, nesnášel mě víc, než kohokoliv jiného a máma se stavěla na jeho stranu… Chtěl se mě zbavit, a když v kartách vyhrál jízdenku na Lúthien, vychloubal se tím přede mnou, protože věděl, jak moc toužím po svém návratu domů." Adam ho stále držel a mlčel. Byl v šoku z toho všeho. Nechápal, jak to všechno blonďáček mohl ustát.

,,James mi oznámil, že je ochotný mi ten lístek dát, pokud jim zmizím ze života a už nikdy o mně neuslyší… Nedal mi jistotu, že mi ho opravdu dá, ale měl jsem být v jedné uličce a čekat. Sbalil jsem si nejnutnější věci, kytaru a doufal, že se tam objeví a dá mi to, co mi změní život. Naštěstí jsem lístek získal a tak jsem tady. Nevím, co mě čeká, ale chci bojovat," vydechl, když domluvil.

,,Chci ti pomoci, Tommy," vydechl Adam po chvilce ticha, které mezi nimi panovalo. Jmenovaný se na něj nechápavě podíval, nevěděl, co tím chce říct.

,,Vím, že řekneš, že se neznáme. Že jsme se potkali teprve před krátkou dobou, ale budu k tobě upřímný. Něco mě k tobě táhne a já ti chci pomoci," řekl tak jistě jak jen uměl. Tommymu to pomalu vehnalo slzy do očí. Nevěřil tomu. Nevěřil, že by mohl existovat ještě někdo, kdo by mu chtěl pomoci a pak přišel on. Dokonalý Adam Lambert, který přišel a pomalu, ale jistě si ho získával...


Doufám, že se vám i třetí kapitola líbila a já vás opět poprosím o komentáře, které neuvěřitelně nabíjejí energií. :) Těším se na vaše reakce.

Hezký den
Vaše Eileen
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 3. listopadu 2016 v 21:14 | Reagovat

Je fajn že se potkali a Adam je zlatíčko když mu chce pomoct. :-)

2 Karin G. Karin G. | 3. listopadu 2016 v 21:27 | Reagovat

Adam je zase úžasný. Jako vždycky :-)

3 Ady Ady | 4. listopadu 2016 v 15:13 | Reagovat

Paradní příběh o Tommyho životě a ještě vííc to že mu zachránce Adam Pomůže:))

4 Ellie Ellie | 6. listopadu 2016 v 8:13 | Reagovat

Nádherný díl, Adam je prostě pan Dokonalý  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2014 ~ 2018 ladyeileen.blog.cz ~ Zákak kopírování