Skryti pod maskou

20. října 2017 v 11:28 | Eileen |  Jednorázové Adommy

Pod minulou kapitolou VP jsem se zmínila, že dopisuji jednorázovku a dnes ji tu máte. Pro klid duše přikládám omezení 18+ a doufám, že se vám bude líbit...


Skryti pod maskou


Nasadil si černou masku na obličej, která z něj udělala zcela anonymního člověka. Nechtěl být poznán a navíc to i pravidla podniku vyžadovala. Tam nebyla potřeba jména ani nic jiného. Jen peníze a ony masky. Zbývalo jen posledních pár dní do odletu na evropský kontinent, kde se mělo odehrát turné s Queen a on potřeboval odreagování jako sůl.

Poděkoval svému občasnému osobnímu řidiči a vystoupil z auta. Zamířil přímo k nenápadnému vstupu do onoho hříšného doupěte. Muži stojícímu u vchodu strčil pár bankovek a on byl následně puštěn dovnitř.

Hudba hrála, muži tančili a tiskli se na sebe. Adam se musel pro sebe usmát. Dlouho neviděl nic tak žhavého… Nebyl to totiž podnik jako každý jiný. Tady se stávalo zakázané povoleným. Neexistovaly téměř žádná pravidla. Vše bylo o domluvě a to na tom miloval. Muži se sem chodili odreagovat. Hudba, alkohol, tanec a sex. To všechno zde mohl mít a hlavně bez toho, aby někdo zjistil kým je.

Došel k baru a objednal si svůj oblíbený drink. Mezitím se podíval na parket, aby se pokochal znovu tím pohledem. Jenže do zorného pole mu vstoupil muž, který tancoval tělo na tělo se statným chlápkem. Měl rudou masku a něco mu na něm připadalo zvláštní. Byl rozhodně menší, než byl on sám, vypracovaný hrudník měl zakrytý síťovým topem s dlouhým rukávem, pod kterým očividně měl nějaká tetování - aspoň co mohl podle světelných podmínek určit. Ale to co ho zaujalo, byl jeho pohyb. Jakou ladností se pohyboval. Každý jeho krok mu připadal jako předem promyšlený a musel uznat, že snad nikdy neviděl nic přitažlivějšího a vášnivějšího. A to všechno podtrhovaly blonďaté vlasy, pro které měl on osobně slabost…

"Ten v rudé masce tu bývá často?" zeptal se barmana, který mu právě podával drink. I personál měl masku, i když ne tak propracovanou, jen zlaté škrabošky.

"Velice často, povídá se dokonce, že je to sám majitel," odpověděl mu na otázku. To Adama překvapilo, nevěřícně se na něj podíval a cítil, jak jedno jeho obočí vyletělo vzhůru.

"Vy neznáte svého šéfa?"

"Nezná ho v podstatě nikdo, jen jedna osoba, která ho zastupuje v záležitostech, kde musí být osobně. Jako je například nábor zaměstnanců," odmlčel se, "ale každý ví, že šéf ví o všem, co se tu děje, proto existují teorie, že on sám tu tráví spoustu času." Pokrčil rameny. Adam měl štěstí, že momentálně u baru nebylo tolik lidí a on mohl ukojit svou zvědavost.

"A jak jste přišel na to, že by to mohl být váš šéf?"

"Nebyl jsem to já, předává se to tu. Je to takové veřejné tajemství," znovu se odmlčel a napil se ze své sklenice, "nikdy se na nic neptá. Nikdy se nezeptal, kde co je… Přeci jen, když je tu člověk poprvé, zeptá se, jak to tu funguje. On nikdy. Ze začátku sem nechodil, až po nějaké době, ale od té chvíle tu je víc, než kdokoliv jiný tady. Ale i přesto většinou jen popíjí a tančí. Málokdy jde s někým dolů." Adam přikývl, poděkoval za drink a zamířil do jednoho z boxů, který nabízel dokonalý výhled na parket.

Neustále musel sledovat neznámého v rudé masce. Že by to byl opravdu sám majitel této dokonalosti? Proč by sem jinak chodil tak často, aniž by chodil dolů? On sám chodil dolů téměř každou svou návštěvu. Miloval nezávazný sex. Mohl tak občas uskutečnit své divoké představy a dolní patro, kde se nacházely pokoje, mu to všechno dovolovaly. Ze začátku sem chodil neustále, ale jeho tu opravdu nikdy neviděl. Někoho takového by si pamatoval, to věděl zcela určitě. A přitom mu nějaký vnitřní hlášek říkal, že už ho někdy v životě viděl. Jen ho nedokázal nikam zařadit.

Zavrtěl hlavou, dopil svůj drink a šel na parket se zapojit do toho tanečního chumle. Proto byl přeci tady… Aby se odreagoval.

Nevěděl jak, ale najednou tancoval s ním. Tělo na tělo, tak jak to měl rád. Jiskřilo to mezi nimi, mohl to cítit snad každý, kdo se tu nacházel. Ta energie mezi nimi, nešla ani slovy popsat.

"Nechceš jít dolů?" zeptal se ho Adam a blonďáček na chvíli zaváhal, ale nakonec přikývl. Šel první. Kráčel po schodech dolů, mihotavé světlo ozařovalo cestu tak akorát.

Došli do jednoho z mnoha pokojů, na kterém svítilo malé zelené světýlko, které naznačovalo tomu, že pokoj je volný a čistý. Zapadli dovnitř a tajemný muž za nimi zamkl. Adam se nekrotil. Natiskl ho na dveře a začal ho rozvášněně líbat. Blonďák mu zasténal do úst a natiskl se na něj…

"Kdo jsi?" zeptal se zvědavě svého společníka, když bylo po všem. Blonďáček se zarazil, Adam mohl dokonce cítit jeho propalující pohled…

"Jsem někdo, koho znáš možná lépe jako své boty… Na druhou stranu jsem někdo, kdo se ti vzdálil natolik, že už možná nevede cesta zpět," odpověděl mu na tu jednoduchou otázku. Hlas zatřený něčím, co nedokázal identifikovat. Že by záměrně pozměněný hlas? A co znamenala ta jeho hádanka? Velice málo lidí znal lépe jako své boty, ale téměř nikdo se mu nevzdálil.

"Opravdu tě znám?" zeptal se znovu a podíval se na něj.

"Samozřejmě, že ano. Za to dám klidně ruku do ohně," zašeptal mu do ucha, "ale je to spousta let, Adame." Oslovil ho jménem. Opravdu ho znal, o tom nebyl pochyb.

"Nevybavuji si žádného gaye…" Nebylo mu to ani dovoleno doříct…

"Kdo říkal, že jsem gay?" odmlčel se, "nejsem vyhrazený typ… A navíc spousta věcí tehdy byla jen iluze. A podle mého úsudku bys to do mě nikdy neřekl, ale láska s lidmi udělá věci, o kterých se jim nikdy ani za mák nesnilo." Adam neměl slov, jen na něj zíral.

"Ale není tak těžké uhádnout, kdo jsem… Kdybys na to přišel… Přijď zítra, budu tady." Krátce na to se oblékl, naposledy na něj pohlédl a zmizel z pokoje jako pár nad hrncem…

Adam byl zatraceně zmatený. Jeho mozek pracoval na plné obrátky, což bylo po tak dokonalém sexu velmi náročné. Když se aspoň částečně vzpamatoval, dal se do pořádku a šel zpátky nahoru. Po blonďákovi jakoby se slehla zem. Proto šel na bar, aby se zeptal barmana a ten se na něj překvapeně podíval.

"Říkal jsem vám, že je to možná sám šéf, zná to tu, neptá se, neloučí se. Ale od chvíle, co šel s vámi dolů, se neukázal. Nejspíše zná tajný východ." Adam se zmohl jen na přikývnutí a v mrákotách vyšel ven. Zahlédl jen odjíždějící auto na konci ulice…

Když přijel domů, dal si rychlou sprchu a šel spát. Myslel si, že to zaspí, ale musel nad tím stále přemýšlet. Měl jeden typ, ale vůbec mu to k němu nesedělo. Jenže ať přemýšlel, jak přemýšlel, vždy mu z toho vyšel on. Jeho blonďatý anděl, kterého miloval celé ty roky. Tommy Joe Ratliff. Znal ho lépe jako své boty, ale za poslední dobu se mu vzdálil. Navíc by se vysvětlovala i ta věc z jeho sexualitou. Měl ženy, ale jestli byl bisexuál…

Ale jak by to mohl být on? Vždy o sobě tvrdil, že je čistokrevný heterosexuál. Nikdy nedal ani náznakem najevo, že by se mu Adam líbil. Samozřejmě dělali spolu všechny ty věci na pódiu, ale to byla hra. Hra na kočku a na myš. Ale co když přesně takovou hru teď s ním hraje Tommy? Na druhou stranu… Bylo vůbec reálné, aby se to blonďaté kotě tak změnilo? Cítil to tělo, bylo drobounké a přitom svalnaté. Takový on nebýval, to věděl až moc dobře. A co ten podnik? Euphoria byla odrazem tužeb každého gaye. Proč by něco takového vybudoval? Vůbec mu to k němu nesedělo. Musel si ale položit ještě jednu otázku… Z čeho teď vlastně Tommy žil? Co věděl, tak s nikým momentálně nehrál… A Euphoria byla dokonalým zdrojem příjmů.

Měl pocit, že se zblázní. Že ho to dožene k šílenství. Musel zjistit pravdu. Musel zjistit odpovědi na všechno a hlavně musel zavolat Tommymu… Ale až ráno. Kdyby se mýlil, nejspíš by ho zabil, že ho budí v takovou nekřesťanskou hodinu…

***

"Ano Adame?" ozvalo se na druhé straně telefonu, když to po čtvrtím zazvonění konečně Tommy vzal.

"Ahoj Tommy, tak jsem si říkal… Dlouho jsme se neviděli. Nechceš večer někam zajít?" zeptal se ho. Byl rozhodnutý vyzkoušet tuhle taktiku. Jestli půjde, tak ten tajemný bude někdo jiný. Samozřejmě mohl mít už něco jiného. Přeci jen asi neseděl stále doma na zadku.

"Promiň, ale už dnes večer něco mám. Tak někdy jindy jo? Rád jsem tě slyšel, ale musím končit. Nezlob se, čau." Najednou bylo slyšet jen tón, který nasvědčoval tomu, že mu to tipl. Jestli byl předtím zmatený, tak teď ještě víc. Proto se rozhodl, že dnes musí znovu navštívit Euphorii a zjistit odpovědi na své otázky. Teď si byl téměř na sto procent jistý, že to byl včera Tommy. Jiná možnost pro něj neexistovala.

***

Tentokrát neviděl tajemného na parketu ale v jednom z boxů, kde popíjel. Když se jejich pohledy střetly, blonďáček vstal a vydal se ke dveřím vedoucím dolů. Adam se zmohl jen na polknutí. Ten posunek, který k němu vyslal, byl víc než jasný. Proto se vydal ihned za ním a nechal se vést. Nešli nikam z těch mnoha pokojů, zavedl ho k čelní stěně, která byla zakryta závěsem ukrývající dveře. Vytáhl klíč a odemkl. Pustil jej dovnitř. V místnosti byly strategicky rozmístěné svíčky, tak aby tvořily tlumené světlo. I tak si Adam všiml obrovské postele a ještě dvou dveří.

"Proč jsi mě zavedl sem?" zeptal se a muž v rudé masce se zasmál.

"Protože chci vědět, jestli jsi přišel na to, kdo jsem."

"Proč mi to neřekneš sám… Tommy." Nikdy nevěřil tomu, jak jedna věta může být tak složitá na vyslovení. Musel sebrat veškerou svou odvahu. Co kdyby se zmýlil? To si nemohl dovolit.

Blonďáček přešel ke stolku, na kterou odložil svou masku. Adam netrpělivě vyčkával, začínal být ještě více nervózní, a to si myslel, že více už to nejde.

"Jen mě mrzí, že jsi mě nepoznal hned." Otočil se k němu v momentně, kdy rozsvítil lampičku a on se tak díval do té známé tváře. Tváře, kterou si přál, aby pod tou maskou našel.

"Tommy…" Nedokázal najít vhodná slova, a proto jen sledoval blonďáčka, jak se usadil na tu velkou postel. Byl tak jiný… Na jednu stranu mu přišel mužnější, ale pořád to bylo to kotě. Kotě, které chtěl mít vždy u sebe, ale hvězdy mu nepřály.

"Proč se neposadíš?" Adam nevědomky přikývl a posadil se vedle něj tak, aby mu viděl do tváře. Chvíli seděli mlčky. Dívali se na sebe a zpěvák tušil, že to on musí zahájit hovor…

"Opravdu to tady vlastníš?"

"Ano vlastním. Potřeboval jsem nějaký příjem, tak mě napadlo zariskovat. Jen jsem si ani ve snu nepředstavoval, jak velký úspěch to bude mít. Euphoria je moje dítě," pokrčil rameny. To gesto přišlo Adamovi tak důvěrně známé.

"Ale není to jediný důvod, proč jsem ji vybudoval. Měl jsem ještě jeden důvod, i když dost naivní," pousmál se a podíval se mu přímo do očí. Adam nevěděl, co si myslet.

"Změnil ses," zkonstatoval a ještě jednou ho sjel pohledem. Už od začátku ho to k němu táhlo, ale nikdy nevěřil v to, že by to mohl být on.

"Lidé se mění. I ty ses změnil. Je to koloběh života, který nedokážeme zastavit. Na dlouho jsem zamrzl v čase. Žil jsem minulostí, ale pak přišel zlom. Uvědomil jsem si veškeré své pocity i to, co chci v životě dělat. Neříkám, že Euphoria je můj splněný sen. Ze začátku to byl risk, ani jsem tu ze začátku nechodil, i když jsem věděl o všem, co se tu dělo. Teď je to opravdu moje dítě. Miluji sledovat, jak to tu roste. Jak se z obyčejného gay podniku, stalo něco velkého," pousmál se na chvíli, "jen je vtipné, že mě k tomu vedl tak malicherný důvod."

"Jaký důvod?" Byl zvědavý a taky překvapený. Nečekal, že Tommy bude ten, kdo bude víc mluvit. Ale on ztratil slov. Nedokázal ze sebe dostat ani jednu jedinou delší větu. Byl zkrátka v šoku.

"Tolik let miluji jednoho muže, o kterém vím, že jeho lásku nikdy mít nebudu. Je to paradox, ale myslel jsem si, že když to tu vybuduji, bude sem chodit a já ho tak uvidím častěji. Tu lásku k němu jsem si neuvědomil hned, opravdu jsem si myslel, že jsem čistě heterák, ale bylo to jen v mé hlavě,"' povzdechl si. Pro Adama to působilo jako ledová sprcha. Začalo mu všechno zapadat do sebe a začal být naštvaný. Tommy se s ním vyspal, i když miloval někoho jiného. Jistě on to dělal stejně, ale nikdy ne s jedním ze svých přátel.

"Věděl jsi hned, že to jsem já? Když jsem se s tebou vyspal?"

"Když jsme spolu tancovali tam nahoře, nevěděl jsem to. Ale jakmile jsme došli sem domů, byl jsem si jistý."

"Tak proč jsi něco neřekl? Proč jsi ze mě udělal vola, hm? Chápu, chtěl sis povyrazit, já to taky dělám, i když miluji někoho jiného, ale nikdy se s někým z mých přátel. Čeho si tím dosáhl hm?" Tommy na něj zůstal nechápavě hledět. Nechápal, proč je na něj tak hnusný. Kvůli tomu, že byl upřímný? Odfrkl si a podíval se na naštvanou tvář své tajné lásky…

"Čím? Toho, že jsem aspoň jednu jedinou noc mohl prožít s chlapem, kterýho miluji," odsekl mu a zvedl se. Krev v něm vřela a on měl pocit, že bud exploduje nebo se sesype. Přerývavě dýchal a zamířil ke stolku, na kterém hověla láhev whisky a dvě sklenky. Naplnil jednu z nich a její obsah do sebe kopl.

"C-cože?" vykoktal mladší z dvojice.

"Najednou jsi zase ztratil řeč?" odfrkl si blonďák a nalil si další sklenku, která mu byla vzata. Následně byl přišpendlen ke stěně statnějším tělem, horký dech mu ovanul tvář a on měl pocit, že zešílí touhou.

"Tommy Joe," odmlčel se, "nikdy tě nenapadlo, že by to mohlo být stejně i na mé straně?" vtěsnil jedno koleno mezi blonďákovy nohy a lehce ním přirazil. Tušil, že jinak to nepůjde, a jestli ho bude muset ošukat, tak to milerád udělá.

"Adame…" Ted to byl on, kdo nemohl mluvit, proto se zkrátka natáhl a lapil tmavovláskovy rty.

"Nejraději bych ti dal přes zadek," zavrněl Adam a blonďáček na něj upřel své oči.

"Mmm… co ti v tom brání?" zeptal si tiše a sundal mu masku, která skončila bůh ví kde. Adam to už nevydržel a povalil drobnější tělo do nadýchaných peřin. Jejich oblečení skončilo rozházené po celé místnosti, ale ani jednomu to nedělalo starosti. Teď existovali jen oni dva.

Adam se přesunul k jeho slabinám, kterým chtěl věnovat náležitou pozornost. Vzal jeho penis do ruky a velmi rychle si ho vsunul mezi rty. Tommy se prohnul v zádech a zoufale zakňučel. Chtěl víc, chtěl ho v sobě. Tohle mu přišlo tak málo, že to víc snad ani nešlo. Měl pocit, že exploduje. Byl jen krůček před vrcholem, ale Adam to vycítil a všeho nechal.

Chtěl, aby se udělal s ním. A i když si vysloužil pár nadávek, tak za ten finální pocit mu to stálo. Natáhl se pro lahvičku lubrikantu, který si nanesl na prsty a opatrně zakroužil kolem vstupu do toho hříšného těla.

Dal si záležet, aby to následně blonďáčka nebolelo, ale na druhou stranu se příliš nezdržoval. Přeci jen ta potřeba byla větší než oni sami. Potřebovali se cítit. Potřebovali vědět, že se to opravdu děje a ve chvíli, kdy do něj Adam pronikl, se cítili nekoneční. Nevěděli, kde jedno tělo začíná a druhé končí. Byl to smysluplný tanec dvou těl.

Adam spojil jejich rty v jeden dlouhý polibek. Tommy vycházel jeho přírazům vstříc. Oba věděli, že to nebude dlouho trvat. Ta potřeba nad nimi zvítězila a oni jen o pár přírazů později, téměř ve stejnou chvíli, vyvrcholili s vyznáním, které potřebovali slyšet…

Doufám, že se vám tato jednorázovka aspoň trošku líbila. Byl to takový chvilkový nápad někdy kolem druhé hodiny v noci. :) Budu ráda za každý váš komentář. Opravdu mě v posledních dnech ženou dopředu. :)

Jinak vám zde přikládám odkaz na článek, ve kterém se dozvíte něco o mé maličkosti. A taky něco málo o tom, co plánuji do budoucna. :)


S láskou vaše Eileen

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ellie Ellie | 20. října 2017 v 15:48 | Reagovat

Ten one-shot se ti vážně podařil! Btw, i v realitě by mě fakt zajímalo, co teď Tommy dělá. :D

2 Karin Karin | 20. října 2017 v 20:56 | Reagovat

Tak to bylo parádní moc dík také bych ráda věděla co děla Tommy. :-D  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2014 ~ 2018 ladyeileen.blog.cz ~ Zákak kopírování