VP - kapitola šestnáctá

24. listopadu 2017 v 19:13 | Eileen |  Válka právníků

Původně jsem ji chtěla vydat zítra nebo v neděli, ale co bych pro vás neudělala. Stejně už na ni všichni čekáte a přemýšlíte, jak během pár slov můžu změnit situaci na scéně. A jak jsem slíbila, tak i plním. Dnes to začně být konečně zajímavé... Tak přeji příjemné čtení...

S láskou vaše Eileen




Kapitola šestnáctá


Blonďáček ležel v posteli ve své ložnici a koukal se z okna. Nikdy se mu ten pohled neomrzel a nikdy nelitoval, že zaplatil takové peníze za byt v jednom z mnoha mrakodrapů, protože právě prosklené stěny mu umožňovaly takový luxus, jakým byl výhled na New York. Měl ho jako na dlani, a to na tom miloval snad nejvíce a navíc mohl i v poklidu přemýšlet. Přeci jen ho noční výhled na město uklidňoval. Cítil se tu jako v ráji a on by snad za nic na světě neměnil. Jedině by šlo o vlastní dům, který by měl s kým sdílet. V ten moment by opravdu neodolal.

Každopádně několik posledních týdnů pro něj bylo velmi hektických. Musel dohnat tu spoustu práce, kterou v době své nepřítomnosti zameškal, a občas byly chvíle, kdy si myslel, že se zblázní. Podařilo se mu sice pár případů podšoupnout svým kolegům, ale i tak toho zůstala spousta. Měl to štěstí, že měl skvělého pomocníka k ruce…

A pak tu byl Adam Lambert, představující kapitolu samu o sobě. Myslel si, že se budou setkávat párkrát do měsíce, ale ono se to zvrtlo hned první týden. Viděli se jeden den, druhý, třetí… A když se náhodou stalo, že jeden z nich nemohl, šili do sebe přes telefon. Tommy ty chvilky zbožňoval. Přinášely mu určité úsměvné okamžiky do života, na což nebyl vůbec zvyklý. Ale nebylo to jen v rozhovorech o životě, sexu nebo vtipných sms zprávách. Adam tam pro něj byl, když se cítil vyčerpaný a zaplavený hromadou práce. Pomohl mu jako nikdy jiný, jelikož občas pracoval s ním. Samozřejmě se nejednalo o případy, ve kterých figurovali oba nebo firma zaměstnávající Adama. Šlo o takové ty malé věci, jako je příprava smluv a podobně.

Zavrtěl hlavou a pousmál se. Musel si to přiznat. Nemiloval ho, to ne… Alespoň si to tak nalhával, ale měl ho rád. Měl ho rád svým jedinečným způsobem, a proto se rozhodl přehodnotit své plány na dnešní večer. Zašel si dát rychlou sprchu, oblékl se a mohl vyrazit…

Cesta mu netrvala příliš dlouho. Přeci jen od sebe nebydleli daleko, jen pár minut plynulé jízdy autem. Zaparkoval v podzemní garáži a vyjel výtahem do nejvyššího patra, které Adamovi tak trochu záviděl. Měl ještě hezčí výhled, než měl on sám, a proto raději jezdil on za ním, aby se čas od času mohl pokochat.

Otevřel dveře od toho luxusního bytu. Počínal si velmi tiše, chtěl ho překvapit stejně, jako to dělával on. Již po čtrnácti dnech si vyměnily klíče. Zaprvé kdyby náhodou a zadruhé kvůli tomu, aby na sebe mohli popřípadě počkat. Adam tu výměnu pojal po svém. Již po pár dnech ho začal nečekaně překvapovat. Třeba ho navštívil v noci, protože na něj dostal chuť. Nebo pro změnu ráno přivezl čerstvou snídani. To byla další věc, která se u blonďáčka změnila. Trávili v posteli tolik času, že se ráno probouzel s kručícím žaludkem a on si zvykl opět snídat. Nechápal, jak na něj mohl mít Adam takový vliv, ale vcelku to uvítal, jelikož měl najednou i mnohem víc energie a on tak neodpadl hned, jakmile se setmělo…

V dolním patře bytu bylo ticho, což ho nepřekvapovalo ani trochu. Zaprvé byla noc a zadruhé ložnici měl nahoře, takže i kdyby byl vzhůru, nemá šanci ho zaslechnout. Pousmál se a vydal se po točivém schodišti do jeho svatyně, jak ji sám pojmenoval. Přeci jen prostor, který zabírala především obrovská postel, nešel jinak nazvat.

"Kurva… To je ono," zasténal pro něj cizí hlas, když otevřel dveře a mu se naskytl ten nejhorší možný pohled. Adam Lambert, uznávaný právník a především muž, který slíbil tak trochu věrnost, si to právě rozdával s někým jiným. Tommy se v ten moment cítil, jakoby ho někdo bodl do srdce a tím nožem začal ještě pořádně točit. Do této chvíle si to nepřipouštěl, ale miloval ho. Zamiloval se do něj a ani nevěděl jak, a právě teď se cítil snad nejhůře za celý svůj dosavadní život. Chtěl být v té chvíli víc mrtvý, než živý.

Netrvalo dlouho a byl zpozorován. Adamovi se v očích objevila hrůza tak velká, že to svět ani neviděl. Okamžitě přerušil tělesný kontakt s neznámým, ale to už byl Tommy na odchodu. V očích ho pálily slzy, cítil se na dně a měl pocit, že ho někdo dusí.

"Tommy! Počkej!" křičel za ním druhý právník. Rychle na sebe hodil aspoň župan a vyběhl za blonďákem. Dohnal ho až u výtahu, a to co viděl… Mu vyrazilo dech. Starší z mužů se opíral o zeď, slzy mu tekly proudem a Adam to nechápal. Věděl, že to posral, ale doufal, že když se vyspí s někým jiným, možná přestane cítit k Tommymu lásku. Možná naivní představa, ale už byl zoufalý. A jeho stav nabral toho nejvyššího stupně, když mu sám blonďák řekl, že je fajn, že jsou kamarádi s výhodami. Tak proč tam teď stál a brečel? Byl v koncích… Zoufalí lidé dělají zoufalé činy…

"Co do prdele chceš? Běž si za tou svou děvkou a nech mě být!" vyjel po něm.

"Tommy…" povzdechl si, "já nechtěl. Pochop mě prosím," Adam byl zoufalý. V duchu si nadával a chtěl to všechno vzít zpátky, ale moc dobře věděl, že to nejde.

"Vždyť je to jedno ne? Stejně jsme jen šukali a občas si někam zašli. Tak se otoč a táhni za tou kurvou, co ti tak hekala v posteli."

"Tak to vůbec není!" Už i Adam zvýšil svůj hlas a následně toho litoval. Tommy na něj upřel svůj hnědooký pohled plný slz a dominantnější muž cítil, jak jeho srdce sevřela ledová pěst. Byl si vědom, že to projel na plné čáře a především ublížil jedinému člověku, kterého byl schopen milovat…

"Tommy…" vyslovil ještě jeho jméno, ale výtah už přijel a druhý právník do něj nastoupil, aniž by mu věnoval jediný pohled.

To, že dojel domů, považoval za malý zázrak. Téměř celou cestu neviděl přes slzy, které nešly zastavit. Nenáviděl se za to. Jak se do něj mohl zamilovat? Copak si nevytrpěl dost? Nenáviděl sebe ale především jeho. Všechny ty řečičky… Zanadával a rukou bouchl do volantu. Musel odjet. Musel okamžitě vypadnout, protože jinak zešílí…

Sbalil si pár svých věcí a už šel zpátky do auta. Chtělo se mu křičet, chtěl nadávat… Mohl cítit, jak jeho srdce krvácí. Ta bezmoc. To zklamání… Zklamání, které naposledy cítil před mnoha lety a tehdy si slíbil, že už nikdy nedovolí, aby se vrátilo. Jenže pocity se nikdy neptají, kdy můžou a nemůžou přijít a stejně to bylo i s láskou.

Blonďák byl rozhodnutý. Musel odjet. Odjet někam, kde bude v klidu a hlavně v bezpečí. V bezpečí před celým světem a hlavně před ním. Ale co když hlavně Adam Lambert tvořil jeho svět? Tiše zoufalstvím zanadával a natáhl se pro svůj telefon. Měl tam několik zmeškaných hovorů od něj, ale on s ním nechtěl mluvit ani za nic. Proto napsal rychlou zprávu Ashley, že je v pořádku, akorát bude pár dní mimo město a odjel. Odjel na místo, které se stávalo jeho útočištěm ve chvílích, kdy chtěl být sám…

Tak dnešní kapitola byla spíše z pohledu Tommyho. Nebojte nepřijdete ani o pohled Adama, ale ten až v příští kapitole, která vyjde v první polovině dalšího týdne, to vám můžu s čistým svědomím slíbit. :)

Kapitolu chci jako vždy věnovat všem, ale dnes výslovně i Elišce, protože si myslím, že to se mnou nemá vůbec lehké. A navíc ona sama ví proč. :D Ony diskuze po půlnoci občas bývají velice zajímavé, to mi věřte.

A zde přikládám i odkaz na její Wattpad -> ZDE <-

Doufám, že se vám kapitola líbila a těším se opět na vaše komentáře. Vždyť už to znáte... :)
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ellie Ellie | 24. listopadu 2017 v 21:30 | Reagovat

Na naše půlnoční rozhovory si rozhodně nemůžu stěžovat! :D  :-D

Ale jinak... varovala jsi mě, to jo, ale stejně. Chudák Tommy, bez tohoto "překvapení" by se rád obešel. Ale zase na druhou stranu, pokud na téhle nigérii jde najít vůbec něco pozitivního, jim ten šok pomohl, aby si konečně připustili, co k tomu druhému cítí.

2 Ellie Ellie | 25. listopadu 2017 v 0:37 | Reagovat

*mizérii ne Nigérii!!! Miluju autocorrect :D :-?

3 Janimi Janimi | 25. listopadu 2017 v 1:59 | Reagovat

Ach.... taký šok si hádam Tommy nezaslúžil :-( ...Miesto schovávania sa za akože vzťah s výhodami, si mohli povedať , že už je to niečo viac...no ale to sú asi povahy oboch... :-(  :-?  Adam si vybral nie práve šťastné riešenie vysporiadania sa s tým čo cítil :-( . Nuž uvidíme ako sa im podarí po tomto nájsť  cestu k sebe naspäť (teda aspoň dúfam že nájdu :-)). Vďaka za dielik a čakám čo ďalej s našimi nepriznanými zamilovanými ;-)  :-P

4 naruto-vs-sasuke naruto-vs-sasuke | Web | 25. listopadu 2017 v 16:27 | Reagovat

pekny design aj to celkove zoštylizovanie s menu :D

5 Bonito Bonito | Web | 25. listopadu 2017 v 16:28 | Reagovat

ak máš rada túto tématiku tak si nájdi niečo o shounen ai - yaoi ked nepoznas to bude pre teba pastva a nájdeš všelijaké anime,mangy,doujinshi je toho kopu .. :D ...

6 Karin Karin | 25. listopadu 2017 v 21:36 | Reagovat

Tak tohle jsem nečekala chudák Tommy a Adam je pako netrpělivě budu čekat na další díl. :-(  :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2014 ~ 2018 ladyeileen.blog.cz ~ Zákak kopírování