VP - kapitola dvacátá první

26. prosince 2017 v 22:38 | Eileen |  Válka právníků

21. kapitola se hlásí o slovo! Bože už jsou ty názvy delší. Upřímně jsem zvědavá, jestli se dočkáme i 30, ale myslím, že bychom mohli. Dneska se mi psala opravdu dobře, jelikož se objeví i něco pozitivního, a to něco je to, na co jsem čekala od první kapitoly. Doufám, že se bude líbit.
S láskou Eileen



Kapitola dvacátá první



"Říká vám něco jméno Sauli Koskinen?"

"Ano, říká. Byl to můj přítel a snoubenec, ale nevyšlo to. Proč?" zeptal se, i když si dokázal představit, jakou odpověď dostane.

"Ten černý mercedes patří panu Koskinenovi. Průmyslové kamery, které snímají situaci na silnici, zaostřily poznávací značku auta," vysvětlil policista a Adam cítil, jak v něm roste vztek. Mohl předpokládat, že mu to nedá jen tak, ale když už uplynulo tolik let… Myslel si, že už to je za ním a jeho minulost se nikdy nepřihlásí o slovo. Jak naivní byl. Ale proč to odnesl právě Tommy?

"A co s tím budete dělat?"

"Nejdříve ho musíme najít, pak ho zadržíme za ublížení na zdraví. Záleží v tomto případě na soudě," odmlčel se policista, "ale to asi ve vašem případě nebude problém. Nemám pravdu, pane Lamberte?"

"Zajisté," vydechl a poděkoval policistovi. V hlavě se mu míhaly myšlenky rychlostí blesku, ale věděl jednu věc zcela určitě… Pomstí Tommyho, jen ho musí přesvědčit, aby ho nechal…

"Co ti chtěl?" zeptal se ho hned blonďáček, když vešel zpátky do pokoje. Adam se zhroutil na židli a vydechl.

"Už ví, kdo ti to udělal."

"Kdo? A proč to řekli tobě a ne mně?" zamračil se a opřel se o polštáře. Tmavovlásek se omluvně podíval na Ashley, která už byla zpátky. Ta pochopila a opustila pokoj.

"Tommy," odmlčel se, "byl to Sauli."

"Cože? Tvůj ex? Ten hajzl, co ti tak ublížil? A proč kurva?" prskal jako nějaká kočka.

"Ano přesně ten, a to nevím, Tommy. Vím jen to, že ho policisté hledají a pak půjde k soudu. Rád bych tě zastupoval," podíval se mu opatrně do očí.

"Adame, to zvládnu i já sám, nemyslíš?" Tommyho to mírně dopálilo. Přeci jen byl právník a dokázal se obhájit sám. Nepotřeboval k tomu někoho jiného. Nenapadlo ho, že k tomu má Adam úplně jiné důvody, než podezření v jeho neschopnost.

"Já vím, že ano, ale pochop mě prosím. Chtěl ti ublížit. Nevím proč, nejspíše se mi mstí. Odnesl si to místo mě, a to já nesnesu. Chci tě pomstít s velkou parádou. Dovol mi to prosím." Blonďáček se v ten moment zastyděl, když mu to došlo. Sauli ho tehdy využíval, a když ho Adam odkopl, stáhl se do ústraní. Bylo to dost realistické, že se teď chce mstít… A tmavovlásek to chtěl jen zarazit.

"A co naši šéfové? Co asi na to řeknou?" povzdechl si blonďák.

"To taky nevím, ale je mi to jedno. Jde mi o tebe a chci, abys byl v bezpečí prioritně ty. Chci se postavit své minulosti čelem a ne před ní utíkat."

"Dobře… Popřemýšlím o tom," slíbil. Víc pro teď udělat nemohl, protože v sázce bylo příliš. Už tak riskovali, když se dali dohromady, ale jednou chtěl udělat něco, co chtěl on sám a ne to, co se od něj očekávalo.

***

"Kam mě to vezeš?" vydechl Tommy, když po rychlé návštěvě svého bytu, kde si s pomocí Adama, zabalil věci, sedli opět do auta a vyjeli neznámo kam.

"Neboj se, pojedeme ke mně. Přeci jen se chci o tebe postarat, marode," pousmál se na něj.

"Ale ty bydlíš někde jinde," argumentoval hned. Samozřejmě byl rád, že ho - teď už přítel - veze k sobě a nenechá ho samotného, ale věděl, kde bydlí a tohle rozhodně nebyla cesta k němu domů. Povzdechl si. Jindy by mu bylo jedno, že sedí v pohodlném autě a jede bůh ví kam, jenže byl po operaci a to sezení už bylo mírně bolestivé.

"Jo, ty myslíš můj byt. Dal jsem ho k prodeji a koupil jsem nádherný dům. Ta čtvrt se mi vždy zamlouvala," usmál se, jakoby to nic nebylo. Ne že by se mu jeho byt nelíbil, ale asi by tam blonďáček nevydržel. Přeci jen to bylo místo, kde ho načapal v posteli s někým jiným a navíc už delší dobu uvažoval o přestěhování do domu. Dokonce už pár domů navštívil a jeden mu ihned při vstupu připadal jako ten pravý. Dalším z důvodů byli taky rodiče, jelikož i oni ho vedli ke stěhování. Jedna věc byla vlastnit byt a druhá vlastnit dům, kde by měl absolutní soukromí.

"A to jsi stihl kdy? Byl jsem v nemocnici přes týden a byl jsi celou dobu se mnou," pozvedl obočí nechápavě.

"No. Já už nad koupí toho domu uvažoval, dokonce jsem se tam byl jednou podívat, jen tak z nudy a prostě jsem si ho zamiloval. Během toho týdne jsem se rozhodl a pak už jsem zkontaktoval realitní makléřku, převedl peníze a dům je můj." Zkrátil to. Samozřejmě musel podepsat smlouvy, které realitka poslala kurýrem. Vlastně nebýt jedné expresní kurýrní služby a jeho jména, celý ten proces by trval mnohem déle.

"A přestěhoval ses jak?" ušklíbl se Tommy, že nad něj vyzrál.

"Tommy," odmlčel se pobaveně, "víš, některé věci mi přestěhovala máma s bratrem, zbytek zvládnu časem já sám."

"No fajn," rezignovaně povzdechl. Takže bude vlastně první Adamova návštěva v novém domě.

"Bude se ti to určitě líbit. Staten Island byl mým snem."

"Bože. Kolik tě to stálo? Nejsou tam zrovna nejlevnější domy."

"Šest a čtvrt miliónu dolarů," usmál se nevinně. Samozřejmě takovou částku neměl celou k dispozici, musel by prodat i nějaké akcie a hlavně by musel mít prodaný byt, aby si to mohl dovolit, ale jeho táta pomohl a uvolnil část jeho dědictví už nyní. Tudíž se mohl v poklidu přestěhovat hned. Navíc se to hodilo i Neilovi - jeho bratrovi, jelikož i on dostal stejnou sumu peněz a mohl si se svou ženou pořídit nový dům. Přeci jen čekali přírůstek do rodiny a v bytě začínalo být těsno.

"Ty vole," zareagoval a zavrtěl hlavou, "už ti někdo řekl, že jsi blázen?"

"Ano. Ty mi to připomínáš velice často, ale jsem blázen do tebe."

"Jsme spolu oficiálně týden a já mám pocit, že se mi snad zdáš. Ty tvoje nápady…" Na to se Adam začal smát a Tommy se tou náladou nechal strhnout taky. Týden strávený v nemocnici jim umožnil se poznat navzájem. Hodně spolu mluvili a řekli si i věci, které by nikomu neřekli. Vlastně oběma připadalo, že se znají celou věčnost. Ale trocha pravdy na tom bylo, to museli uznat oba.

"Tak… už tam budeme," zahlásil nadšeně Adam, když vjel do klidnější ulice, která nebyla ani tak moc zastavená. Domy měly mezi sebou větší prostor a tak bylo na první pohled jasné, že o soukromí tu není nouze.

"Těšíš se jako malé dítě. Nechceš mi o tom domu něco říct?"

"Má sedm ložnici, spoustu koupelen, velkou zahradu s bazénem, posezením a venkovní kuchyní… Prostě něco úžasného."

"Hele, nebudeš se tam sám bát?" ušklíbl se.

"No představ si, že mám nádhernou představu, a to tu, abys tam jednou se mnou zůstal na pořád." Tommy na něj koukl. Nezmohl se ani na jedno jediné slovo. Adam s ním počítal i do budoucnosti. Adam chtěl, aby spolu jednou bydleli… Srdce mu vynechalo pár úderů. Možná opravdu našel chlapa svého života. Pousmál se a v ten moment vjeli na pozemek domu, který říkal Adamovi 'pane'. Zalapal nevěřícně po dechu, jelikož nic hezčího snad nikdy neviděl.


Bože, já jsem tak ráda, že už konečně máme suveréní Adommy. Po dvaceti kapitolách bylo na čase. :D Ale dala jsem si to jako malý dárek, jelikož zítra to jsou na den 3 roky, kdy jsem to tu založila. Vím, že to tu bylo mrtvé nějaký čas, ale to se nepočítá. :D

Jinak, jestli vás zajímá, kde to Adam teď vlastně bude bydlet, přikládám odkaz. Nemůžu vás o to ochudit, jelikož mi s hledáním pomohla jedna moc důležitá osoba pro mě a našla perfektní místo! :) Tímto jí děkuji, i když vím, že VP nečte, ale i tak mě podporuje v tom, co dělám. :)


Jinak vám všem opět děkuji za komentáře. :) Vím, že se opakuji, ale opravdu mě ženou dopředu a opět vám tuhle kapitolu věnuji. Jmenovitě Ellie, Karin, monice a Janimi :)

A otázka na závěr: Co bude v příští kapitole? Opravdu mě vždy zajímají vaše názory, ale abyste neřekli, že jsem zlá. Dám nápovědu... Nový domov...

Vaše Eileen

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ellie Ellie | 26. prosince 2017 v 23:07 | Reagovat

Páni, když vidím ten barák, byl by to dost dobrý tip pro Adamovo stěhování i v reálu. :D <3 Konečně oficiální Adommy a rozhodně nezklamali. Fakt jsou děsně cute spolu. Pořídili si hezké útočiště, kde snad budou mít klid předtím, než vypukne další válka, kde už ale budou stát snad oba na jedné straně. :-)

2 Karin Karin | 29. prosince 2017 v 0:10 | Reagovat

Krásna kapitolka a ten dům nemám slov. Přejí hodně zdravý a štěstíčka v roce 2O18. :-D  :-)

3 monika monika | E-mail | 29. prosince 2017 v 13:43 | Reagovat

díky za super kapitolu:) ten dům si tedy dovedu pro ně představit, je boží, nádhera:)

4 Janimi Janimi | 2. ledna 2018 v 2:02 | Reagovat

Mala som problémy s netom :-)...takže až teraz....   Vďaka veľká za príjemnú kapitolku s novým Adyho domom ;-)  :-D Všetko naj v roku 2018 želám!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2014 ~ 2018 ladyeileen.blog.cz ~ Zákak kopírování