VP - Epilog

16. února 2018 v 0:05 | Eileen |  Válka právníků

A je to tady... Poslední střípek do skládačky jménem Válka právníků... Příjemné čtení přeji...





Epilog

O dva roky později


Blonďatý muž seděl na pláži a sledoval slunce, které právě zapadalo za svůj obzor a ukončovalo svou denní pouť. Cítil se dokonale… vyrovnaný. Nebylo nic, co by ho mohlo v tuhle chvíli rozhodit. Přivřel oči a pousmál se. Před dvěma lety by si ani nedovolil snít o tom, kde byli teď. Popravdě tehdy měli jiné starosti…

Zakládali vlastní právnickou společnost, od nevidím do nevidím na tom pracovali a jejich krátký vztah procházel tou největší zkouškou. Neexistoval den, kdy by mezi nimi nebyl konflikt. Mnohdy to mezi nimi vyšumělo během pár chvil, nebo během usmiřovacího sexu, ale z toho spolu nepromluvili i několik dní.

Teď - po dvou letech - to blonďáček považoval za velice divoké období, které by stačilo na celou knihu. Bylo to období plné hádek, sexu, práce a občas i alkoholu. To vše - až na práci a sex - se naštěstí vytratilo ve chvíli, kdy si uvědomili, že to dokázali.

Oba si mysleli, že kromě nich a jedné sekretářky nebudou mít žádné zaměstnance, ale jak se jen mýlili. Po ani ne půl roce už platili dalších šest právníků a tři sekretářky. Sami to už nezvládali. Adam měl pravdu, když tvrdil, že musí přetáhnout pár vlivných klientů, aby uspěli. A ono se to opravdu vyplatilo. Přeci jen jejich pracovní svět neznal žádné slitování. Museli být tvrdí a nekompromisní, aby patřili mezi nejlepší z oboru. Ale všechna ta dřina se vyplatila. Své už o tom nasvědčoval osud jejich bývalých zaměstnavatelů. Ne že by zkrachovali, to v žádném případě nehrozilo, ale několik zaměstnanců museli propustit, jelikož už neměli tolik případů. Stále se řadili ke špičce, stále fungovali, ale ani v nejmenším už to nebylo tak jako dřív…

Tommy se pousmál. Opravdu se jim dařilo… Momentálně byli v LA. V jejich novém domově na pláži. Potřebovali se někam posunout, a proto otevřeli zdejší pobočku jejich společnosti. Nic jim v tom nebránilo. V New Yorku se to bez nich nějakou dobu nezhroutí a oni si potřebovali i svým způsobem odpočinout. New York je a vždy bude jejich hlavním domovem, ale nová vilka na pláži představovala zase něco jiného. Bylo to jejich útočiště plné klidu. Mohli pracovat od rána do večera, ale konečně se naučili dodržovat pracovní dobu, což byl zpočátku jejich největší problém. Teď měli čas jen pro sebe a oba si byli vědomi, že ve finále je ho mnohem víc, než sami doufali. Museli jen trochu věřit svým zaměstnancům, jedině tak mohlo vše fungovat.

Najednou ho zezadu objaly ruce. Nelekl se, jen se spokojeně usmál. To objetí by poznal kdykoliv a kdekoliv. Jeho Adam… Muž, který mu ukázal, co to znamená milovat. Muž, který dokázal přežít jeho občasné výkyvy nálad. Muž, který pro něj kdysi dávno - aspoň mu to tak připadalo - znepříjemňoval každodenní život. Muž, kterého by za nic na celém světě nevyměnil…

Stále si s ním připadal jako v pohádce. Měl občas strach, že se jim to jednou omrzí. Že jejich láska vyprchá jako pára nad hrncem, ale vždy když byl plný pochybností… Adam to vycítil, objal ho, vyznal mu lásku… Nebo se jen usmál tím svým okouzlujícím úsměvem. To mu stačilo, aby se ujistil. Aby získal svou jistotu v jejich společnou budoucnost zpátky. Zažili toho spolu už hodně. Od začátku plného nenávisti, přes určitý druh přátelství a porozumění až do chvíle plné lásky a spokojenosti. Neexistovalo nic, co by spolu nezvládli - aspoň tak to cítil. Vyhrál životní jackpot a nikdy nebyl šťastnější.

"Nad čím přemýšlíš, lásko?" zeptal se zvědavě jeho přítel po chvilce ticha.

"Nad naším životem," odpověděl s pousmáním a překryl jeho ruce těmi svými. Byl to tak dokonalý okamžik. Jen oni dva…

"A na co jsi přišel?"

"Že bych za nic na světě neměnil," odmlčel se, "a že tě miluji." Pohodlněji se opřel do hřejivé náruče svého přítele.

"Hmm… To jsem rád. Já tebe totiž taky." Na to se lehce nahnul a spojil jejich rty v polibek. V polibek, který i po dvou letech byl jako ten první - plný něhy a lásky. V polibek, který vyjadřoval úplně vše v jejich společném životě…

Všechno bylo tak, jak má být…



Všechno bylo tak, jak má být… Poslední slova této mé delší Adommy prvotiny. Ano, plánuji sice malý bonus - časem, ale už to nebude zapadat do tohoto příběhu. 24 kapitol a epilog, dvacet pět částí, přes třicet tisíc slov, cca dva a půl roku ve stavu rozepsaných. Popravdě jsem si ještě začátkem září 2017 říkala, že tahle povídka už se konce nedočká. Přeci jen dlouhá pauza, ztracená niť, zapomnění spousta věcí… Ale pak to přišlo a já se rozhodla ji dopsat - kvůli vám. Byla to výzva, kterou jsem přijala…

Není dokonalá, podle mě není ani příliš dobrá. Plánovala jsem spoustu věcí jinak, ale nakonec jsem… Spokojená? To bude nejspíše ono. Zvládla jsem to, jsem na konci. Na konci této dlouhé cesty a mně už zbývá jen poděkovat…

Poděkovat vám všem, kteří tuhle povídku četli od začátku, ale i těm, kteří se přidali později. Nepatří vám "děkuji" za přečtení. Člověk přečte ledacos, mé dík vám patří hlavně kvůli tomu, že jste vytrvali a nezapomněli na tento blog. Na jednu osůbku s přezdívkou Eileen… Nebála jsem se vrátit a nebojím se ani zůstat. Jede se dál… Nápadů je spousta a já doufám, že se sejdeme při další povídce, která by měla začít vycházet od příštího týdne.


Věnováno všem, kdo věřili, že se VP dočká konce.

Věnováno všem, kdo mě poháněli dopředu svými nádhernými komentáři.

Věnováno všem čtenářům.

Ale především…

Věnováno Hance, jelikož nebýt ní, tak VP nikdy nespatřila světlo světa.

Patří vám jedno velké DĚKUJI.

S láskou Eileen


 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ellie Ellie | 16. února 2018 v 0:24 | Reagovat

Tak tu máme konec a já (a myslím, že nejsem sama) děkuju za to, že jsi se s námi o tenhle příběh podělila a nezanevřela na něj. Přečíst si novou kapitolu mi vždycky zlepšilo den a to nemluvím o tom, že bez tvého blogu bychom se my dvě asi ještě teď neznaly. :-) <3 Takže ti ještě jednou za Válku právníků děkuju a těším se na všechno další, co přijde :-)

2 Janimi Janimi | 16. února 2018 v 14:49 | Reagovat

Šťastný to koniec!!!!! :-P  :-D  :D . Vďaka za super poviedku !!!!! ;-)  :-)  :-D

3 monika monika | E-mail | 16. února 2018 v 23:12 | Reagovat

Tak to bylo krásné.Díky .Ráda se k povídce vrátím. Píšeš luxusně:))a samozřejmě se moc těším na něco nového.Bylo mi potěšením :-)

4 Karin Karin | 17. února 2018 v 21:34 | Reagovat

Dobře to skončilo moc dík za tuhle povídku a že budeš psát dál. :-D  :-)

5 Před 2 minutami	| Tat£ Kait Targary£n Před 2 minutami | Tat£ Kait Targary£n | Web | 18. února 2018 v 22:38 | Reagovat

Luxus

6 Lenushka Lenushka | 12. května 2018 v 1:11 | Reagovat

Skvělé zakončení. Jsem ráda, že jsem na tuto povídku narazila. Píšeš famózně. Děkuji

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2014 ~ 2018 ladyeileen.blog.cz ~ Zákak kopírování